Další identifikovanou památkou je německo-latinská jazyková příručka nebo blíže nezjištěné vrchnostenské nařízení.

Shodnou skladbu má i českojazyčná složka sbírky. Vedle četných zlomků kalendářů bohatě zdobených astronomickými symboly vzbuzuje největší zájem fragment tisku pravděpodobně úřední povahy. Byl vydán Jiřím Labounem v první třetině 18. století a obsahuje seznam úředníků královského Úřadu desek zemských i České komory. Z fragmentů latinských tisků lze určit především breviáře, tj. sbírky náboženských textů. Kromě toho na základě dochovaných zlomků jednotlivých termínů můžeme předpokládat teologický či přírodovědný obsah řady původních pramenů. Jako kuriozitu lze zmínit fragment Horatiovy básně.

Mezi německými a českými rukopisy lze identifikovat velkou skupinu dopisů. U útržků obsahujících číslice nebo finanční částky předpokládáme hospodářský charakter: může se jednat o záznamy výdajů či dluhů. V řadě případů jde nejspíše o zbytky opisů úředních listin či náboženských spisů. Latinské rukopisné zlomky nejčastěji poukazují na odborný přírodovědný či teologický obsah původní písemnosti. Za zvláštní pozornost stojí zlomek seznamu duchovních, jejichž vztah k cisterciáckému klášteru v Plasech stojí za podrobnější zkoumání.

Dopisní pečetě

Díky zvolené metodě získávání nálezů z jímky proplachováním bylo na sítech zachyceno velké množství dopisních pečetí – jistě rovněž z důvodu převažující červené barvy pečetního vosku, která byla pro archeology dobře viditelná. Křehké pečeti o průměru okolo 3 cm byly z velké části rozlámány na několik zlomků, zejména v místech nejtenčí středové části se znakem. Přesto katalog zásluhou trpělivé práce zpracovatele čítá na tisíc položek. Právě z důvodu fragmentárnosti se zatím podařilo sfragistikou identifikovat přibližně třetinu souboru. V celkovém množství 154 zlomků naprosto převažují pečeti pražského Bernardina – vysokoškolské vzdělávací instituce cisterciáků, která vznikla ve třicátých letech 17. století ve Starém Městě pražském.