Urbanistické dědictví ČR / Urban Heritage of Czech Republic

Putovní výstava představuje jak příkladně dochovaná historicky cenná území, tak nenávratně změněné urbanistické celky. Seznamuje rovněž se současnými metodami výzkumu historicky hodnotných sídel.

Česko-anglická výstava Urbanistické dědictví České republiky / Urban Heritage of the Czech Republic je jedním z výstupů vědeckovýzkumného úkolu Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity ČR (Kód projektu: DF12P01OVV044).

Tým odborníků (Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D., Ing. arch. Věra Horová, Tomáš Karel, Ing. arch. Helga Kozelská-Bencůrová, Ing. arch. Karel Kuča, PhDr. Vladislav Razím, Mgr. Jindřich Špinar, Ing. arch. Michaela Špinarová) představil na příkladu několika vybraných sídel různé typy dodnes dobře dochovaných historických urbanistických celků či jejich určujících částí (hradby), ale i ukázky v nedávné minulosti nenávratně poničených, kdysi malebných městeček.

V případě zájmu o česko-anglický katalog výstavy kontaktujte PhDr. Zdeňku Prokopovou z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích.

V rámci výstavy jsou představena např. horní města, formovaná těžbou a zpracováním nerostů, jako Kutná Hora, Jihlava či Stříbro. Lázeňská města tzv. Západočeského lázeňského trojúhelníku, která po celou dobu své existence představují velmi dynamicky se rozvíjející urbanistické celky (Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně).

Architekturu měst budovaných v duchu socialistického realismu, tzv. SORELY, v první polovině padesátých let 20. století představuje ostravská Poruba, která je zatím jedinou památkovou zónou vybudovanou ve stylu socialistického realismu, která byla prohlášena Ministerstvem kultury ČR k plošné ochraně.

V České republice existuje na 160 měst a městeček, v nichž se dochovaly pozůstatky středověkého městského opevnění. Městské hradby jsou dodnes významnou součástí typického, nezaměnitelného výrazu a koloritu sídel a podstatnou měrou přispívají k turistické atraktivitě měst.

Od 2. poloviny 19. století se rozvíjela industrializace řady regionů, jejímž důsledkem byl nejen vznik stovek novodobých vsí, ale v historii dosud i největší plošné rozrůstání měst a obcí.

V kontrastu s tím znamenaly události a společensko-hospodářské procesy 20. století nejničivější změny ve struktuře osídlení i celé kulturní krajiny českých zemí. Po roce 1948 byly rozsáhlé pohraniční okresy proměněny v uzavřené vojenské prostory, v nichž téměř všechna sídla zanikla.

Další desítky vesnic se v různých částech státu staly obětí budování přehrad a těžby uhlí. Na území Čech, Moravy a Slezska tak bylo zničeno na 1100 vesnic včetně několika měst. V důsledku demolic ale i nové výstavby, realizované zejména formou panelových sídlišť, byla více či méně závažně narušena historická jádra desítek měst. Míru destrukce historických urbanistických struktur zachycují mapy, které jsou součástí výstavy.

Po obnově demokratických poměrů po roce 1989 se postupně podařilo nastavit systém programového financování ochrany kulturního dědictví.

Památková ochrana se zásadně rozšířila zejména o vesnická sídla, nové městské památkové zóny a krajinné zóny. Současný stav památkové ochrany představuje doprovodná mapa Ing. arch. Karla Kuči.

Jedním z nástrojů k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny je např. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových, který vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky.

V souvislosti s tím vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR již od roku 1994 soutěž o cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Vítěz celostátního kola soutěže se stává držitelem titulu Historické město roku.

Na výstavě je věnován prostor také současným metodám výzkumu historicky hodnotných sídel.

Výstavní panely ke stažení.