Technické památky

Technické a průmyslové dědictví reprezentuje nejen dochované hmotné doklady výrobních činností, ale zahrnuje zkušenosti vědecké, výzkumné, architektonické, umělecké a sociální, včetně jejich propojení v rámci Evropy i světa.

Technické a průmyslové památky jsou památky zvláštního druhu, které mají svá specifická hodnotová kriteria. Tvoří je řada dochovaných pozůstatků jak výrobních objektů, tak technologických zařízení, která vyžadují speciální systém hodnocení (podle typologické významnosti či kontinuity technologie) a také zvláštní přístupy při případné obnově.

Vedle specialistů působících na jednotlivých územních odborných pracovištích Národního památkového ústavu bylo pro koordinaci v oblasti výzkumu a ochrany technického a průmyslového dědictví zřízeno Metodické centrum průmyslového dědictví v Ostravě, které ve spolupráci s jednotlivými pracovišti NPÚ systematicky tento fond dokumentuje.

Technické a průmyslové národní kulturní památky

Karlův most se sochařskou výzdobou

Kamenný most byl vybudován v době Karla IV., byl důležitou spojnicí Starého Města a Malé Strany. Později byl obohacen barokními a novodobými sousošími světců.

• číslo ÚSKP: 11730/1-15

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec (česká část)

Stavební a technické relikty nejdelší železniční trati pro koněspřežní provoz ve střední Evropě, vybudované postupně v letech 1827-1836. Trať sloužila především pro dopravu soli z dolů v rakouské Solné komoře do Českých Budějovic, odkud dále na sever dopravu obstarávaly lodě po Vltavě. Zajišťována byla i osobní doprava. V letech 1868-1873 byla trať přebudována pro parostrojní provoz. Zachovány jsou relikty trati, mostů, přepřažních stanic a solného skladu v Českých Budějovicích.

Kamenný most v Písku

Gotický kamenný sedmiobloukový most ze třetí čtvrtiny 13. století s replikami barokních soch je nejstarším velkým dochovaným mostem v Česku. Most překlenuje řeku Otavu.

• číslo ÚSKP: 11760/3-2441

Řetězový most ve Stádlci, okres Tábor

Řetězový most byl postaven stavitelem V. Lannou v empírovém slohu r. 1848 pravděpodobně podle plánů Ing. Schnircha a Ing. Gassnera. Na současné místo byl přenesen z Podolska, po napuštění přehrady Orlík, v průběhu 70. let 20. století. Jde o jediný velký řetězový most dochovaný na našem území.

• číslo ÚSKP: 11764/3-5373

Pevnostní systém Dobrošov, okres Náchod

Soubor objektů liniového pohraničního opevnění s nedostavěnou dělostřeleckou tvrzí Dobrošov, linií pěchotních srubů s překážkovým systém a dvěma druhy lehkého opevnění, poškozených v období 2. světové války.

• číslo ÚSKP: 35293/6-4377

Vodní mlýn ve Slupi, okres Znojmo

Pozdně renesanční vrchnostenská vodohospodářská stavba z přelomu 16. a 17. století. Významná technická a historická památka v obci s muzejním využitím.

• číslo ÚSKP: 17009/7-673

Důl Michal v Ostravě

Roku 1843 byly c. k. erárem zahájeny kutací práce, v roce 1845 byl založen hlubinný důl. Od roku 1856 důl v majetku SDF. V letech 1913 až 1915 byl areál zcela přestavěn v provozně jednotném a architektonickém konceptu podle projektu architekta Františka Fialy jako plně elektrizovaný důl v revíru. Těžba ukončena v roce 1993, od roku 2000 areál zpřístupněn veřejnosti.

Papírna Velké Losiny, okr. Šumperk

Unikátní architektonicko-technická památka, nejstarší dosud funkční papírna svého druhu v Evropě, připomíná historickou tradiční ruční výrobu papíru. Jedná se o soubor budov s technologickým zařízením a vodním náhonem.

• číslo ÚSKP: 33427/8-1187

Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, Ostrava

Důl Hlubina, založený roku 1852 S. M. Rotschildem tak, aby těžba uhlí bezprostředně navazovala na výrobu železa. V roce 1895 byl začleněn do Vítkovického horního a hutního těžířstva. Těžba ukončena v roce 1992. Zpřístupněn veřejnosti.

• číslo ÚSKP: 10363/8-3520

Koksovna (doložená od roku 1831) a vysoké pece (v provozu v letech 1835–1998) tvoří unikátní technologický tok od těžby uhlí po výrobu železa a nezaměnitelné panorama města. Významná dominanta a symbol Ostravy.

• číslo ÚSKP: 50336/8-4000

Rožmberská rybniční soustava, Třeboň

Rožmberská rybniční soustava, představující soubor vzájemně propojených rybníků napájených vodou ze systému umělých toků, vznikala v průběhu 16. století.

• číslo ÚSKP: 33857/3-2381

Horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce

Hotel s televizní věží na vrcholu hory Ještěd byl realizován v raném high-tech stylu mezi roky 1966–1973. Projekt byl v letech 1963–1966 zpracován skupinou inženýrů a architektů transformovanou do sdružení SIAL pod vedením arch. K. Hubáčka. V roce 1969 stavba získala cenu Augusta Perreta.

• číslo ÚSKP: 11864/5-5828

Soubor automobilů NW a Tatra

Soubor pěti automobilů kopřivnické továrny Tatra z let 1898–1947. Jde o nejvýznamnější zástupce typových řad výrobce. Je mezi nimi automobil, kterým jezdil T. G. Masaryk nebo automobil cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.

• číslo ÚSKP 101502

Středověký důl Jeroným v Čisté, okres Sokolov

Pro své ojedinělé zachování a rozlehlost náleží tento středověký cínový důl mezi nejvýznamnější památky svého druhu v Evropě. V jádře dolu se nachází impozantní středověké komory se zřetelnými metodami dobývání.

• číslo ÚSKP: 44326/4-4515

Rudá věž smrti v Ostrově, okres Karlovy Vary

Věž smrti je dokladem tragických nelidských podmínek politického systému, které panovaly v uranovém hornictví Krušných hor v 50. letech 20. století. Stojí na místě bývalého pracovního tábora Vykmanov II s označením „L“ (Likvidační) z roku 1950.

• číslo ÚSKP: 11820/4-5096

Vodní elektrárna v Třeštině, okres Šumperk

Vynikající příklad moderní technické architektury byl postaven podle projektu Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka v roce 1922 pro Karla Plháka. Elektrárna s místním názvem Háj je dodnes vybavena  původní turbínou. Vodní dílo vzniklé v letech 1921–1924 se samostatným vodním náhonem a vtokovým objektem.

• číslo ÚSKP: 30184/8-2488

Větrný mlýn v Kuželově, okres Hodonín

Mlýn holandského typu z roku 1842 kuželovité kamenné konstrukce s otočnou střechou se šindelovou krytinou a čtyřmi křídly větrného kola. Funkční objekt slouží k muzejním účelům.

• číslo ÚSKP: 28963/7-2293

Vodní elektrárna - přehrada Les Království v Bílé Třemešné

Areál objektů přehrady a vodní elektrárny na horním Labi s romanticky pojatou architekturou. Významný doklad technické úrovně českého území v 1. čtvrtině 20. století.

• číslo ÚSKP: 24486/6-3435

Textilní továrna Larisch a synové v Krnově

Jedinečně dochovaný kompletní soubor technického zařízení tzv. dezinatury - vzorkovny bývalé továrny na sukna Alois Larisch a synové (Karnola) pocházející z 19. až 1. poloviny 20. století.

• číslo ÚSKP: 101229

Vodní hamr Dobřív, okres Rokycany

Pozoruhodná technická památka Horní hamr s unikátně dochovaným technologickým vybavením poháněným čtveřicí vodních kol je dokladem manufakturního typu výroby z období feudalismu zároveň připomínající 500letou tradici hutnictví na Podbrdsku. V rámci České republiky je považován ze nejvýznamnější objekt svého druhu.

• číslo ÚSKP: 35458/4-2443

Čistírna odpadních vod v Praze Bubenči

Čistírna odpadních vod byla budována mezi lety 1901-06 (s pozdějšími úpravami). Jedná se o vrcholné technické dílo.

• číslo ÚSKP: 11886/1-2148

Motorový železniční vůz Slovenská strela M 290.001, Kopřivnice

Unikátní čtyřnápravový železniční motorový vůz řady M 290.0. Samonosná skříň na dvou podvozcích s hnacími agregáty, elektromechanický přenos výkonu podle patentu Ing. Sousedíka. Vyroben Tatrou Kopřivnice. V provozu od roku 1936 na trati Praha–Bratislava. Dnes v expozici muzea Tatra v Kopřivnici.

• číslo ÚSKP: 89003/38-8264

Soubor hornických památek v Březových Horách

Soubor několika dolů se šachetními budovami, strojovnami, cáchovnou a dalšími provozními budovami a se zpřístupněnými štolami byl budován v průběhu poslední čtvrtiny 19. století. V 70. letech 20. století zde vzniklo první hornické muzeum v přírodě u nás, jehož centrem je Ševčinský důl. 

• číslo ÚSKP: 21574/2-2845

Vodní pila v Penikově se strojním vybavením, Český Rudolec

Přízemní budova z 1. pol. 19. století obdélníkového půdorysu s dochovaným technologickým vybavením, které bylo po komplexní opravě uvedeno do funkčního stavu.

• číslo ÚSKP: 21721/3-1802

Bechyňský most

Most se klene přes údolí řeky Lužnice v severní části města na přístupové komunikaci od Tábora. Most byl dokončen r. 1928. V té době to byl jeden z nejvyšších mostů ve střední Evropě a nejvyšší v celém Československu příznačně nazvaný Duhový most. Slouží silniční i železniční dopravě.

• číslo ÚSKP: 27391/3-4715

Soubor plavebních kanálů na Šumavě

Schwarzenberský kanál

Schwarzenberský plavební kanál je jednou z největších a svým dochováním nejrozsáhlejší dochovanou technickou památkou na Šumavě. Toto unikátní dílo dle projektu ing. Josefa Rosenauera vyřešilo otázku propojení dvou evropských povodí.

• číslo ÚSKP: 14743/3-3714

Vchynicko-tetovský kanál

Mimořádně významná technická památka, spojující řeku Vydru a Křemelnou, vybudovaná podle návrhu ing. Josefa Rosenauera v letech 1799–1801, citlivě zasazená do šumavské přírody, doklad hospodářského využití šumavských lesů.

• číslo ÚSKP: 26816/4-3299

Kaplický potok

Technická památka na území vimperského panství sloužila k dopravě dřeva z těžko přístupných lokalit pod Boubínem do sklárny v Lenoře a do panské pily. Splavná část vede od Boubínského jezírka do Teplé Vltavy.

• číslo ÚSKP: 105084

Jáchymovská mincovna

V roce 1520 byla zřízena šlikovská mincovna, která se stala po roce 1528 Královskou mincovnou. V letech 1533-1536 byla přestavována a následně, až do 19. století, zasažena třemi požáry. Současná podoba stavby v jádře pozdně gotické stavby je výsledkem několika stavebních epoch. Slouží jako muzeum.

• číslo ÚSKP: 20110/4-838

Důl Mauritius v Hřebečné

Historický cínový revír na Hřebečné zahrnuje důl Mauritius se dvěma svislými jámami a čtyřmi štolami, tzv. Červenou jámu a Schneppovu pinku. Dle písemných pramenů pochází důl z let cca 1540–1650.

• číslo ÚSKP: 20063/4-829

Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým

Umělý vodní kanál původně nazývaný Flößgraben, čili Plavební kanál, sloužil k přivádění vody báňským provozům a k plavení báňského dřeva. Výstavba počala roku 1531 a dokončena byla 1536 dle návrhu slavkovského zeměměřiče Hanse Roßmeisla.

• číslo ÚSKP: 100490

Janatův mlýn v Buřanech

Ojediněle uceleně dochovaný areál vodního mlýna s hospodářskými objekty, vodním dílem a funkčním vybavením pochází v jádru z roku 1767. Současná podoba je výsledkem mnoha stavebních a technologických úprav probíhajících především v průběhu 19. století.

• číslo ÚSKP: 26432/6-2571

Brusírna Harrachovské sklárny se strojním vybavením

Zakladatelem druhé nejstarší sklářské hutě, poprvé zmiňované roku 1712, byl Elias Müller, následně se stala majetkem hrabat Harrachů. Výrobní hala s tavícími pecemi byla novodobě přestavěna, nejzachovalejší část představuje objekt brusírny s ukázkou vedení transmisí pro brusy, jejichž provoz byl zajišťován prostřednictvím vodní turbiny.

• číslo ÚSKP: 29114/6-5512

Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích

Monumentální soubor budov automatických mlýnů, stavěných po etapách v letech 1909–1926 podle originálního návrhu přední osobnosti české moderní architektury 20. stol. Josefa Gočára, ve stylu dekorativní moderny. První Gočárova realizace v Pardubicích.

• číslo ÚSKP: 46077/6-4645

Sklárna v Tasicích

Sklářská huť, dnes nazývaná Jakub, v Tasicích patří k nejstarším sklárnám v Evropě. Od klasických foukaných výrobků, přes olovnaté křišťálové sklo, vyráběla sklárna později také laboratorní sklo. V době největšího rozkvětu dosahovala zdejší produkce světové úrovně. Huť byla v plném provozu od roku 1796 do 90. let 20. století. Dnes funguje jako skanzen s ukázkovou výrobou.

• číslo ÚSKP: 21421/6-5500

Železárna Stará huť  

Pozůstatek hutnického areálu z počátku 18. století vybudovaného knížetem Janem Adamem z Liechtensteina s dominantou torza vysoké dřevouhelné pece Františka, dvojicí vápenných pecí a bývalou modelárnou s expozicí železářství Moravského Krasu.

• číslo ÚSKP: 44989/7-645

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech

Velmi dobře zachovaný dřevěný větrný mlýn německého typu, situovaný u skupiny domů jižně od obce. Mlýn o jednom složení byl vystavěn v roce 1830.

• číslo ÚSKP: 41646/7-5882

Kosárna č. p. 146 v Karlovicích

Kosárna z roku 1600 náležela v letech 1645–1725 Horní hamerní huti, poté zde byly vyráběny dráty a nářadí. Dnešní podoba pochází z roku 1759, upravována byla v 19. a 20. století. Zachována budova, sloužící později jako mlýn a torzo náhonu. Dnes zde sídlí muzeum.

• číslo ÚSKP: 38652/8-116

Vodní elektrárna Poděbrady

Neoklasicistní technická stavba podle projektu Antonína Engela z roku 1913, postavená v letech 1914–1919 firmami Kruliš, Lanna, Hanauer, Vlček a Herzán.

• číslo ÚSKP: 104923

Blatenský vodní příkop

Vodní kanál ze 16. století s délkou cca 11,6 km, zásobující vodou důlní technická zařízení – stoupovny, hutě, vodotěžná zařízení středověkých dolů v okolí Božího Daru a Horní Blatné.

• číslo ÚSKP: 21605/4-4149

zpět na činnosti podle specializace