Historie zámeckého parku

Kdybychom chtěli zmapovat počátky dnešní podoby zámecké zahrady, skládající se z horní a dolní části, museli bychom se přenést do druhé poloviny sedmnáctého století, kdy se majitelem zámku stal Servác Engel z Engelflusu. Nechal zasypat původní hradní příkop a na jeho místě vznikly základy zámecké zahrady. 

Jak zahrada vypadala? To dnes můžeme jen odhadovat. Pravděpodobně se jednalo o barokní formu s kašnou na centrální ose. Jedním z prvků zahradní architektury ze sedmnáctého století je sala terrena, kterou můžeme vidět dodnes. Z horní části saly terreny si můžete užít výhled jak do krajiny, tak do spodního zámeckého parku.

V duchu romantismu devatenáctého století se zahrada v době, kdy zámek vlastnil hrabě Karel Schirnding, dočkala četných úprav. O obdivu k zapomenutému světu starověku, antiky a nadšení pro novou vědní disciplínu – archeologii, vypovídal také obelisk vztyčený nedaleko saly terreny. Nepříliš vysoký obelisk byl na vrcholu opatřen zlaceným pyramidiem představujícím slunečního boha Ra. Atmosféru zahrady dotvářely skleníky, psinec, umělý vodopád, „bazény“ a dřevěné altány.

Anglický básník Alexander Pope napsal: „Ve všem se raď s duchem místa.“ V souladu s těmito slovy vzniklo v severní části zámeckého parku spojení břečťanového porostu a sítě cest reflektujících skalnatý svah. Zajímavým propojením s okolní krajinou byl jistě dřevěný altán vybudovaný tak, aby vytvářel téměř přímou osu s kostelíkem Máří Magdaleny na Skalce.

Další úpravy v zámecké zahradě proběhly v letech 1911–1920. Majitelé zámku Kastové z Ebelsberku však do podoby parku příliš nezasáhli a zaměřili se především na zlepšování technického stavu jednotlivých staveb.

Dřevěné altány a některé vodní nádrže se do dnešních dnů nezachovaly. S obnovou zámecké zahrady se začalo na konci srpna 2008 podle projektu Ing. Šonského (zahradní část) a Ing. arch. Kantové. Byly položeny hlavní rozvody pro elektriku, vodu a kanalizace a rozvod pro technologie fontán. Kašny vznikly na základě drobných stavebních pozůstatků původních kašen, písemných dokladů a vzpomínek pamětníků. Došlo k navezení zeminy, vytvoření záhonů a výsadbě, založení trávníků, obnovení systému cest, schodišť, opěrných zdí, ošetření významných dřevin a odstranění nevhodných dřevin. Horní část zámeckého parku byla otevřena pro veřejnost již od července 2009. Spodní a severní část zámeckého parku je zatím nepřístupná.

V zámeckém parku nalezneme řadu zajímavých dřevin a stromů. Patří mezi ně vzrostlá Magnólie, Štědřenec Watererův, Jinan dvojlaločný – Ginkgo biloba a Lyrovník – tulipánovník. Barevnou ozdobou záhonů jsou Růže půdokryvné, Levandule úzkolistá, Kalina Karlesiova, Rozchodník, Mochna křovitá a další.

Přijměte pozvání do zámeckého parku a vychutnejte si pohodu naplněnou vůní levandule, barevnými odstíny květů a uklidňujícím stříkáním vody v kašnách.