Fasáda
Šaty dělají člověka – a fasáda do značné míry „dělá“ dům: je tím, co upoutá na první pohled, co dotváří vzhled ulic měst a vesnic. Proto památkáři o fasády památek i domů v památkově chráněných centrech měst tolik pečují.
Fasáda je něco jako kabát každého domu: její výraz určuje nejen barva a materiál, ale také rozmístění, velikost a orientace oken a dveří, architektonické prvky (pilastry, sloupy, římsy, lizény ad.) i další prvky, například obklady z kamene, keramiky a doplňky ze skla či kovu. To vše vypovídá o vývoji a historii domu – a pokud to je cenné, mělo by to také zůstat zachováno.
Jak to bylo dříve – průzkum z fotografií, v archivu i v terénu
Před zahájením obnovy či rekonstrukce je důležité zjistit, jak fasáda původně vypadala. Doma, v archivu, muzeu, v památkovém ústavu či na stavebním úřadě můžete zkusit vyhledat staré fotografie nebo stavební plány. Pokud žádný takový podklad neexistuje, mohou památkáři na místě provést průzkum fasády. Podle toho, co se v omítkových vrstvách podaří nalézt, pak zváží, zda je vhodné obnovit původní stav, nebo se vydat jiným směrem.
Staré i nové, tvary, materiály i technologie
Protože každá část fasády, která zůstane ponechána v autentické podobě, přispívá k zachování genia loci, budou památkáři chtít v naprosté většině případů zachovat maximum uměleckohistorických prvků i omítkových souvrství (samozřejmě umožní-li to jejich technický stav). V případě již zničených částí budou chtít prvky rekonstruovat, tedy nahradit kopiemi, naopak druhotná, nevhodná řešení budou chtít odstranit.
Nové prvky a plochy je přitom nutné zhotovit z materiálu, který bude tomu původnímu co nejpodobnější – nejen proto, aby rozdíly takzvaně nebily do očí, ale aby se nelišily ani fyzikální vlastnosti díla.
To nejcennější si zaslouží restaurovat
Pokud jsou součástí fasád obzvláště kvalitní uměleckořemeslné prvky (například plastiky a sochy z kamene, ale také malby, mozaika atd.), nebude na obnovu „obyčejný“ řemeslník stačit. Aby se cenné dílo nepoškodilo, je třeba je svěřit restaurátorovi, tedy odborníkovi s příslušnou licencí. Váš památkář vám poradí, na koho se můžete obrátit.
Které barvy stavbě sluší?
Odstín fasády by měl vycházet z nálezů průzkumu provedeného už před zahájením prací – často odhalí hned několik barevných řešení, kterými se dům v minulosti pyšnil. Nejvhodnější bývá zvolit to, jež odpovídá současnému charakteru fasády. V případě, že se původní barevnost určit nepodařilo, pamatujte při výběru barev na to, jak cenný váš dům je a jak cenné je jeho okolí. Současný trend pestrých barev a netypických variací a kombinací by neprospěl nejen domu samému, ale poškodil by i celé historické prostředí.
Zateplování – víc škody než užitku
Přestože památkáři rozumějí touze majitelů historických domů po tepelném pohodlí, běžný způsob zateplení nebývá právě ideálním řešením. Odhlédneme-li od častých problémů způsobených zvýšenou vlhkostí i jiných negativných důsledků nevhodných technických řešení, znamená zateplení pro cennou historickou stavbu často znehodnocení. Kvůli připevnění izolační vrstvy bývá odstraněna nebo zakryta většina historických prvků a okna, dveře, sokly i římsy jsou ve fasádě „utopeny“. I když se stavebník snaží napodobit původní charakter domu připevněním historizujících (často zjednodušených) prvků na nový povrch, vytratí se drobné nerovnosti, které dávaly fasádě živost, a jejich místo zaujmou ostré hrany, přesné linie a odlišná struktura povrchu. Výjimky samozřejmě existují – v některých případech jednoduchá fasáda bez členění a výzdoby zateplení snese.