Památky zahradního umění

Zahrady a parky, tedy památky zahradního umění, které obklopují mnohá zámecká sídla nebo zkrášlují historická města, byly ještě v 19. století považovány za vrcholná umělecká díla. Tyto architektonické a vegetační kompozice vznikaly v souladu s estetickými názory, životním stylem, filozofickými postoji a zahradní kulturou své doby.

Ty nejhodnotnější zahrady a parky jsou chráněny jako kulturní památky, jiné sice chráněny nejsou, ale přesto mohou být významným dokladem historického a společenského vývoje, životního stylu a zahradní kultury minulosti.

Na rozdíl od staveb či obrazů jsou památky zahradního umění z podstaty proměnlivé – rostliny a další přírodní složky mění podobu jednak v průběhu sezony v závislosti na ročním období, jednak se díky růstu vyvíjejí i v dlouhodobém časovém horizontu. Živé, vyvíjející se a zanikající organismy, které tvoří podstatnou část jejich struktury, je třeba neustále obměňovat.

Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži

Špičkovou kvalitu péče o památky zahradního umění zajišťuje jedno z úzce specializovaných pracovišť Národního památkového ústavu – Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži. Jeho odborní pracovníci jsou připraveni podat pomocnou ruku kolegům památkářům i majitelům nebo správcům státních i soukromých památek.

Péče o historické zahrady a parky

vyžaduje specifické znalosti a zkušenosti z různých oborů. Na každém pracovišti Národního památkového ústavu působí minimálně jeden specialista, který se tomuto typu památek věnuje. Jeho úkolem je znát obecné zákonitosti údržby a regenerace památek zahradního umění, identifikovat a posoudit hodnoty a kulturně-historický význam konkrétní památky (tedy historický vývoj a záměry jednotlivých tvůrců). Na jejich základě dokáže určit, co je na dané památce nejcennější a co má být chráněno. Stanoví také, jakou formou o památku pečovat – tedy priority a postupy údržby.

V případě závažných kauz či pochybností je možné se o odbornou pomoc či konzultaci obrátit kromě regionálního pracoviště i na generální ředitelství NPÚ. Do kompetence specialistů na historické zahrady, parky a krajinu generálního ředitelství patří lokality zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO a jejich ochranná pásma, národní kulturní památky a jejich ochranná pásma a metodická odborná poradenství pro oblastní odborná pracoviště. Kromě toho poskytují technologická doporučení.

Technologická doporučení

Mlatové povrchy PDF (2,01 MB)

Specifická pravidla pro údržbu, konzervaci, restaurování a restituci památek zahradního umění stanoví tzv. Florentská charta, kterou ICOMOS potvrdil v roce 1981. Tato mezinárodní úmluva řadí historické zahrady a parky k památkám a navazuje na předchozí tzv. Benátskou chartu z roku 1964, jež se týkala zachování a restaurování památek a sídel obecně.