Vzdělání:

• 1990–1995: Mgr., FF UK Praha, historie – archeologie
• 2004: Ph.D., FF UK Praha, archeologie

Dosavadní profesionální činnost, stručný popis výzkumné činnosti:

• 1993–2010: Archeologický ústav AV ČR, Praha (1999–2009: zástupce ředitele)

• 2010–2021: Národní památkový ústav – generální ředitelství (náměstek pro památkovou péči NPÚ, vedoucí odboru archeologie)

• od 2021: Národní památkový ústav – generální ředitelství, odbor archeologie (archeolog)

Projekty:

• 2006–2008: výzkum egyptské Západní pouště; GA ČR 404/06/0513 (spolu FF UK a UJEP)
• 2005–2011: výzkumný úkol č. 306 – Systematický průzkum, vědecké vyhodnocení, odborně podložená obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu
• výzkumný projekt realizovaný v rámci programu Podpora pro památky UNESCO pro rok 2011 s názvem Archeologický kontext vybraných plošných památek UNESCO jako ohrožená součást kulturního dědictví

• spolupráce na projektech NAKI a DKRVO Národního památkového ústavu

Jiná činnost:

• 2010–2011: FF UK Praha, Ústav pro klasickou archeologii, vedení semináře

Funkce a členství v komisích:

• 2002–dosud: člen redakční rady Památek archeologických
• 2004–dosud: člen redakční rady Cuthna Antiqua

Nejvýznamnější uplatněné výsledky výzkumu a vývoje:

Klápště, J. – Tomášek, M. 2000: Nástin raně středověkého osídlení v Bylanech u Kutné Hory – In memoriam Jan Rulf, Památky archeologické – Supplementum 13, Praha, 165–181.

Klápště, J. – Smetánka, Z. – Tomášek, M. 2000: The Medieval Bohemian Town and its Hinterland. Ruralia III., Památky archeologické – Supplementum 14, Praha, 294–302.

Kuna, M. – Tomášek, M. 2004: Povrchový výzkum reliéfních tvarů. In: M. Kuna ed., Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody, cíle, Praha, 237–296.

Tomášek, M. 2005: Zaniklé středověké důlní dílo v Kutné Hoře, Mincířské ulici a záchranný archeologický výzkum na parcele čp. 75, Archeologie ve středních Čechách 9, 605–620.

Tomášek, M. 2005: Dřevěný meč ze středověké Čáslavi. Nálezy dřevěných předmětů podobných chladným zbraním a jejich interpretace, Archeologické rozhledy 57, 561–572.

Tomášek, M. 2006: Vraný u Slaného: Nález hrobu únětické kultury. Archeologie ve středních Čechách 10, 379–383.

Tomášek, M. 2006: Slavníkovská Čáslav a Slavníkova Čáslav? In: Slavníkovci v českých dějinách, Antiqua Cuthna 2, 2006, 81–87.

Tomášek, M. 2009: Egyptská západní poušť ve středověku. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění, Praha, 249–276.

Musil, J. – Tomášek, M. 2009: Archeologický výzkum pozdně římského osídlení na lokalitě Bír Šovíš. In: M. Bárta ed., Ostrovy zapomnění, Praha, 217–248.

Tomášek, M. – Šanderová, J. 2009: Standing at a Cradle... In: P. Maříková Vlčková – J. Mynářová – M. Tomášek eds., My things changed things, Prague, 211–223.

Tomášek, M. 2010: K archeologickému rozcestí. Archeologické rozhledy 62/4, 718–719.

Musil, J. – Tomášek, M. 2011: Pozdně římská spona s cibulkovitými knoflíky z Bír Šovíše (oáza el-Héz, Egypt), Archeologie ve středních Čechách 15/1, 515–521.

Tomášek, M. – Šanderová, J. 2012: Problematika památkové ochrany archeologických stop montánní činnosti: příklad Čáslavska. In: Acta rerum naturalium, 191–202.

Tomášek, M. 2012: Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. Některé aspekty archeologické památkové péče v ČR, Archeologie ve středních Čechách 16/2, 1050–1054.

Ambrožová, J. – Petříková, Z. – Popelářová, P. – Sedláčková, P. – Tomášek, M. 2013: Péče o archeologickou část kulturního dědictví na lokalitách zapsaných na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. In: Forum Urbes Medii Aevi, 188–199.

Musil, J. – Tomášek, M. – Kučová, S. – Šanderová, J. 2013: Egyptian Western Desert in the Roman Period. Al-Hayz – Bahariya; The Survey of Development of the Landscape and its Settlement, Památky archeologické CIV, 5–58.

Prostředník, J. – Tomášek, M. – Šonská, Z. – Jakubec, P. 2013: Archeologie s čistými botami: laserové skenování krajiny na příkladu Všeně. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší: vlastivědná ročenka, 26 (2013), 197–217.

Tomášek, M. – Šanderová, J. 2013: Nové poznatky o poloze a stavební podobě zaniklého minoritského kláštera v Čáslavi. In: Forum Urbes Medii Aevi. 7, 56–63.

Tomášek M. ed. 2015: 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska. Praha.

Tomášek, M. 2016: Aktuální problémy archeologické památkové péče, stav legislativy ČR a prognóza do budoucnosti. In: I. Boháčová ed., Praha archeologická, Praha, 41–49.

Tomášek, M. 2016: Úvod. Praha jako metodická laboratoř terénního archeologického výzkumu. In: I. Boháčová ed., Praha archeologická, Praha, 53–54.

Sokol, P. – Havlice, J. – Knechtová, A. – Kypta, J. – Laval, F. – Neustupný, Z. – Stránská, R. – Tišerová, R. – Tomášek, M. – Vitula, P. 2017: Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek. Praha.

Tomášek M., 2018: Kaňk u Kutné Hory, Kutnohorsko 20, 43–48.

Frolík J. – Tomášek M. 2018: Kutná Hora – příspěvek archeologie k nejstarší topografii a komunikačnímu schématu města, Kutnohorsko 20, 49–56.

Vzdělání:

• Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnavě (1997–2003)

Dosavadní profesionální činnost, stručný popis výzkumné činnosti:

• 2003–2012: Pamiatkový úrad Slovenskej republiky – samostatný radca (KPÚ Trnava), metodik obnovy památek a metodik památkových výzkumů
• 2013: ZIP, o. p. s., Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek – archeolog, záchranné archeologické výzkumy
• od 2013: Národní památkový ústav, odbor archeologie

Archeologické průzkumy a dokumentace zaniklých výrobních areálů, OPD technických památek, správa a aktualizace Informačního systému o archeologických datech NPÚ (ISAD) identifikace a dokumentace archeologických lokalit pomocí analýzy dat tzv. dálkového průzkumu (letecké laserové skenování, letecké a satelitní snímky ad.) a historických mapových pramenů.

Projekty:

• Nedestruktivní průzkum vybraných lokalit zaniklých novověkých skláren (2014 až 2018) – výzkumný cíl Archeologie financovaný z institucionální podpory dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumných organizací Ministerstva kultury ČR (IP DKRVO)

• Sklářství středních Čech (2019 až 2021) – výzkumná oblast III. Industriální dědictví, výzkumný cíl Sklářství, financovaný z institucionální podpory dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumných organizací Ministerstva kultury ČR (IP DKRVO)

• Archeologie z nebe (2018 až 2022) – Podpořeno programem aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury ČR s označením DG18P02OVV058

Jiná činnost:

• Pasportizace lokalit zaniklých skláren na území ČR

Funkce a členství v komisích:

• 2018 – dosud, Odborná skupina pro dějiny skla České archeologické společnosti.

Nejvýznamnější uplatněné výsledky výzkumu a vývoje:

Čáni, J. – Militká, L. – Popelářová, P. – Tomášek, M. 2014: Aktivní památková ochrana nemovitých a movitých archeologických nálezů na příkladu těžebního areálu zlata u Netřebic – první etapa projektu. Zprávy památkové péče 74, 146–150.

Čáni, J. – Fröhlich, J. – Militká, L. 2015: Identifikace nemovitých archeologických památek ve vybraných částech Šumavy na základě analýzy podkladů leteckého laserového skenování (s důrazem na relikty novověkých skláren), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 283–308.

Čáni, J. – Militká, L. 2016: Zaniklé novověké sklárny z pohledu aktivní archeologické památkové péče na příkladech lokalit z prostoru Národního parku Šumava, Zprávy památkové péče 76, 12–19.

Čáni, J. – Pařez, J. ml. 2016: Zaniklé novověké sklárny u Pohoří na Šumavě (Novohradské hory), Jihočeský sborník historický 85, 54–80.

Čáni, J. – Pařez, J. 2017: Sklářská huť Paulina – průzkum zaniklých novověkých výrobních objektů, Archeologia technica 28, 11–25.

Čáni, J. 2018: Areály zaniklých novověkých skláren jako předmět zájmu archeologické památkové péče, Zprávy památkové péče 78/4, 340–348, 404–405.

Čáni, J. – Tichá, J. – Volfová, E. 2021: Stavby pro výrobu skla, Zprávy památkové péče 81/3, 327–344, 412–413.

Vzdělání:

• Mgr. – Univerzita Palackého v Olomouci (2015–2022)

Zaměstnání:

• NPÚ, generální ředitelství, odbor archeologie

Vzdělání:

• 1988–1993 – VUT FS Brno (Ing.)
• 2003–2009 – Ústav pro klasickou archeologii FF UK (Mgr.)
• 2019 – dosud – Ústav archeologie a muzeologie MUNI (doktorské studium)

Dosavadní profesionální činnost, stručný popis výzkumné činnosti:

• 2015–2016: Národní památkový ústav – generální ředitelství, redakce (odborný redaktor)
• od 2017: Národní památkový ústav – generální ředitelství, odbor archeologie (archeolog)

Památková archeologie, archeologické movité památky (především antické) v mobiliárních fondech ve správě NPÚ, historie oboru, popularizace a edukace.

Projekty:

• Spolupráce na projektu v rámci výzkumného cíle Archeologie Národního památkového ústavu (DKRVO), financovaného z institucionální podpory ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.
• Spolupráce na projektu Národního památkového ústavu (DKRVO) Metody zpřístupnění památkového fondu pro celoživotní vzdělávání.
• Spolupráce na projektu Národního památkového ústavu Ad unicum (DKRVO) – Umělecká díla antiky, středověku, renesance a manýrismu v mobiliárních fondech NPÚ.

Jiná činnost:

• FF UK (Ústav pro klasickou archeologii) – vedení seminářů, přednášky
• JČU – přednášky z etruské archeologie
• MUNI (Ústav archeologie a muzeologie) – přednášky z etruské archeologie
• člen European Archaeological Council, Communication Working Group
• člen Rady Národních geoparků (zástupce za NPÚ)
• člen redakční rady časopisu Studia Archaeologica Brunensia

Nejvýznamnější uplatněné výsledky výzkumu a vývoje:

Kučová, S. 2010: Etrurie v orientalizujícím období: importy a inspirace. In: Pecha, L. (ed.): Materiální a duchovní kultura Východu v proměnách času. Plzeň, 113–122.

Tušlová, P.  – Kučová, S. – Weisová, B. 2010: Greek and Black Sea Transport Amphorae in Emporion Pistiros; Quantified Analysis of Material Excavated Until 2009. In: Pistiros IV. Excavations and Studies. Praha, 205–220.

Kučová, S. 2011: Počátky a inspirace etruské archeologie, Kuděj, časopis pro kulturní dějiny 2011/2, 190–204.

Kučová, S. 2013: Hynek Vysoký a klasická archeologie. Avriga – Zprávy Jednoty klasických filologů LV/1 (2013), 53–65.

Kučová, S. 2013: Obchodní kontakty oázy Bahríja v egyptské Západní poušti v době římské. In: PECHA, Lukáš (ed.): Tradice a inovace v kulturách starého Východu. Plzeň, 143–149.

Kučová, S. 2013: První badatelé v egyptské Západní poušti: Oázy Bahréja a Faráfra, Kuděj, časopis pro kulturní dějiny 2013/1, roč. 14, 90–100.

Kučová, S. 2013: Trade routes of the Egyptian Western Desert in the Roman period (Bahariya Oasis), Studia Hercynia XVII/2, 2013, 17–24, Pls. 8–10.

Musil, J. – Tomášek, M. – Kučová, S. – Šanderová, J. 2013: Egyptian Western Desert in the Roman Period. Al-Hayz – Bahariya; The Survey of Development of the Landscape and its Settlement, Památky archeologické CIV, 5–58.

Kučová, S. 2014: Trade routes and economic situation in the Western Desert during the Late Roman Period. In: Krištuf, Petr et all (eds.): Student Archaeology in Europe. Pilsen: University of West Bohemia in Pilsen, 94–99.

Kučová, S. – Smoláriková, K. 2014: Roman Transport Amphorae from Bir howish, el-Hayz, Bahariya Oasis, Bulletin de Liaison de la céramique égyptienne 24, 153–159.

Kůt, K. – Musil, J. – Kučová, S. – Kubálek, P. – Světlík, I. – Stolz, D. 2017: Výzkum hrazeného areálu kultury nálevkovitých pohárů v Hrdlech, okr. Litoměřice, Archeologie ve středních Čechách 12/1, 2017, 195–216.

Kučová, S. – Musil, J. 2019: Lokalita z pozdní doby římské – Bír Šovíš, el-Héz, Bahréja, Egypt, Studia archaeologica Brunensia 24/1, 5–23.

Jílek, J. – Kučová, S. – Horník, P. – Pukanczová, A. 2021: Římská přilba typu Weisenau ze sbírek státního zámku v Opočně, Východočeský sborník historický 39, 5–24.

Kučová, S. – Líbal. P. – Veselá, M. eds. 2021: Alois Musil. Antika a české země, Praha.

Vzdělání:

• 2001–2007 – FPF Slezské univerzity v Opavě, archeologie (Mgr.)

Dosavadní profesionální činnost, stručný popis výzkumné činnosti:

Zaměstnání:

• od 2007: Národní památkový ústav – generální ředitelství, odbor archeologie (archeolog)

Projekty:

• Výzkumný úkol č. 306 – Systematický průzkum, vědecké vyhodnocení, odborně podložená obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu – spoluřešitel
• Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) – Archeologická mapa Čech. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat v letech 2012–2015 – spoluřešitel
• Projekt v rámci výzkumného cíle Archeologie Národního památkového ústavu, financovaného z institucionální podpory ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO) – spoluřešitel

Nejvýznamnější uplatněné výsledky výzkumu a vývoje:

Popelářová, P. 2007: Hradisko z období lužických popelnicových polí na Kotouči u Štramberka. Rukopis magisterské práce, Opava.

Chytrá, H. – Popelářová, P. 2011: Možnosti budoucího využití SAS ČR na příkladu jeho propojení s databází lidských kosterních pozůstatků, Acta archeologica Opaviensia 4, Materiály o pohřebním ritu, druhotné zásahy v hrobech, 195–200.

Ambrožová, J. – Petříková, Z. – Popelářová, P. – Sedláčková, P. – Tomášek, M. 2013: Péče o archeologickou část kulturního dědictví na lokalitách zapsaných na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO, Forum Urbes Medii Aevi VII./2, Archeologické výzkumy na památkových objektech, Brno.

Militká, L. – Popelářová, P. 2013: Státní archeologický seznam České republiky 2012 – nové možnosti on-line veřejného přístupu, Veřejná archeologie IV, Příspěvky z konferencí Archeologie a veřejnost 2007 a 2012, 173–176.

Čáni, J. – Militká, J. – Popelářová, P. – Tomášek, M. 2014: Aktivní památková ochrana nemovitých a movitých archeologických nálezů na příkladu těžebního areálu zlata u Netřebic. První etapa projektu, Zprávy památkové péče 74, 146–150.

Čáni, J. – Popelářová, P. 2014: Využití nové dokumentační metody leteckého laserového skenování v památkové péči, Veřejná archeologie 5, Příspěvky z konference Archeologie a veřejnost 7/2013, 37–41, Plzeň.

Popelářová, P. 2014: Příspěvek k dokumentaci hradiště Škrábek u Chotče, Archeologický výzkum krajiny a aplikace ICT (eds. Hořínková, A. – Kováčik, P. – Stuchlík, S.), Opava, 105–115.

Popelářová, P. 2015: Hradiště Baba u Hluboké nad Vltavou ve světle leteckého laserového skenování a možnosti využití těchto dat v oblasti památkové péče. Zprávy památkové péče 75, 496–502.

Zaměstnání:

• od 1994: Národní památkový ústav – generální ředitelství, odbor archeologie (dokumentátor)

Projekty:

• Státní archeologický seznam ČR v rámci řešení stejnojmenného účelově financovaného úkolu výzkumu a vývoje v resortu Ministerstva kultury ČR v letech 1995–2003 – spoluřešitel.
• Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) – Archeologická mapa Čech. Systém pro sběr, správu a prezentaci dat v letech 2012–2015 – spoluřešitel.
• Projekt v rámci výzkumného cíle Archeologie Národního památkového ústavu, financovaného z institucionální podpory ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO) od roku 2012 dosud – spoluřešitel.

Nejvýznamnější uplatněné výsledky výzkumu a vývoje:

Ambrožová, J. – Petříková, Z. – Popelářová, P. – Sedláčková, P. – Tomášek, M. 2013: Péče o archeologickou část kulturního dědictví na lokalitách zapsaných na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO, Forum Urbes Medii Aevi VII./2, Archeologické výzkumy na památkových objektech, Brno.