Obloukový silniční železobetonový most byl uveden do provozu symbolicky v den výročí vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1932. Jeho nosná konstrukce je tvořena segmentovou klenbou ze železobetonu, nad níž byla výplň ze škvárového betonu. Jedná se o most s horní mostovkou, čelní zdi jsou z lomového kamene s kvádrovým obkladem. Mostní těleso doplňují čtyři elegantní osvětlovací pylony. Do počátku 80. let byl most Dr. Miroslava Tyrše hlavním mostem, který převáděl přes řeku Labe veškerou tranzitní i místní dopravu. Původnímu účelu slouží dodnes, nyní však především pro dopravu místní, a je výraznou vstupní branou do historického jádra města Jaroměře.
Město Jaroměř provedlo během roku 2018 kompletní obnovu mostu, jejímž cílem bylo udržet stavbu v provozuschopném stavu, napravit silná poškození nosné konstrukce, opatřit mostní těleso kvalitními izolacemi a obnovit veškeré původní povrchy včetně dláždění vozovky a chodníků podle dostupných dokumentů z doby výstavby mostu. Nejprve byl sejmut mostní svršek a vybavení a následně vybrán zásyp železobetonové klenby. Byla provedena celková sanace nosné konstrukce včetně výstavby nových poprsních zdí, obnoven zásyp a zřízena nová stříkaná hydroizolace a odvodnění. Následně byl obnoven mostní svršek včetně vybavení, tedy osvětlovacích pilířů, zábradlí a sloupků. Po provedené obnově je most kompletní, v naprosté většině v provedení z doby výstavby. Názorně ukazuje například dobově oblíbenou povrchovou úpravu staveb tvořenou teraccovými cementovými omítkami, imitujícími kamenicky opracovaný povrch kamene.
Obnova, jíž předcházela kvalitní předprojektová příprava, splnila všechny cíle. Tyršův most má nyní kvalitně zajištěnou nosnou konstrukci bez poruch, dostatečnou nosnost a jeho vzhled se velmi přiblížil předpokládané původní podobě. Jedná se o pozitivní příklad toho, že historické mostní železobetonové konstrukce lze v řadě případů úspěšně obnovit, a není tedy třeba je nahrazovat současnými stavbami. Za příkladnou lze uvést i skutečnost, že celá částka 19,3 milionu Kč byla plně hrazena z rozpočtu města Jaroměře.
Za Královéhradecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Josefově
Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky bylo navrženo město Jaroměř, zastoupené starostou Josefem Horáčkem (vlastník, investor)