Ocelové příhradové mosty jsou nezřídka v havarijním stavu a hrozí jim zánik. Zdařilá obnova mostu v Kuksu ukázala, že oprava tohoto druhu památek je možná i za použití tradičních stavebních postupů a stavby mohou nadále sloužit svému původnímu účelu.
Kuks, most v roce 2018, boční pohled
V Kuksu mezi obcí a areálem hospitálu převádí místní komunikaci přes řeku Labe jeden z nejstarších ocelových příhradových nýtovaných mostů na našem území. Celkové přemostění má dvě části – kamennou z poslední čtvrtiny 18. století, která čtyřmi klenutými oblouky přechází zátopové území údolní nivy řeky Labe, a ocelovou příhradovou přes vlastní řečiště Labe z první poloviny 80. let 19. století. Jednotlivé ocelové prvky jsou konstrukčně spojeny dnes již běžně neužívanou kovářskou technikou – nýtováním. Po historické, architektonické i stavební stránce se jedná o velmi hodnotnou a cennou aplikaci ocelové příhradové mostní konstrukce, která více než 130 let spojuje obě části bývalého barokního lázeňského areálu v Kuksu a stala se neodmyslitelnou součástí obrazu tohoto sídla.
Ocelový most sloužil běžné dopravě až do 90. let 20. století. V roce 2004 byl uzavřen pro automobilový provoz, v roce 2013 došlo i k výraznému omezení počtu osob, které se v jednom okamžiku mohly na mostě nacházet. Důvodem byla velmi snížená nosnost staré ocelové konstrukce prokázaná opakovanými posudky a její celkový havarijní stav.
Velkou překážkou k jakémukoliv řešení kritické situace se stalo nejasné vlastnictví mostu. Klíčové proto bylo rozhodnutí obce Kuks se k jeho vlastnictví přihlásit. V závěru roku 2015 byl navíc most prohlášen za kulturní památku. Byl tak učiněn první formální krok k jeho dlouhodobému zachování.
Následně přišel Ing. Jan Chaloupský s řešením, jež oproti dříve vypracovaným návrhům most uzpůsobovalo i pro přejezd vozidel hasičského záchranného sboru, který musí být možný pro případ požáru hospitálu. Do konstrukce mostu byly vloženy dva Vierendelovy nosníky, které spolehlivě přenesou vozidlo požadované hmotnosti. Dále bylo navrženo zesílení mostu vložením doplňujících příčných výztuh respektujících stávající konstrukci. Pro snížení zatížení byla odstraněna ocelobetonová mostovka včetně asfaltových vrstev. Novou mostovku tvoří dubové hraněné trámy. Zkorodované prvky byly vyměněny, spoje jsou opět nýtové. Architektonické části projektu obnovy a průzkumných prací k barevnému řešení povrchových úprav a jejich vyhodnocení se zhostil Ing. arch. Libor Sommer.
Samotná obnova mostu proběhla v roce 2017. Po odstranění mostovky se spodní konstrukce mostu ukázala v celkem dobrém stavu. Rekonstrukci realizovala firma Eurovia CS, a. s. Na závěr most dostal tmavě červený nátěr odpovídající zjištěné předpokládané barevnosti z doby výstavby. Oprava mostu vyšla finančně oproti předpokládaným nákladům na nový most několikanásobně levněji.
Díky pozitivnímu přístupu všech zainteresovaných stran, dobře vyprojektované a provedené obnově byla zachráněna raritní mostní konstrukce, která bude dál sloužit lidem, prokazovat um a estetické cítění druhé poloviny 19. století i překvapivě pozitivní soulad průmyslově vyrobené ocelové konstrukce s barokním prostředím bývalého lázeňského areálu v Kuksu.
Za Královéhradecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Josefově.
Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky byli navrženi obec Kuks, zastoupená starostou Jiřím Beranem, Ing. Jan Chaloupský, autor projektu obnovy mostu, a Ing. arch. Libor Sommer, za architektonickou část.
