Jak může být archeologie prospěšná? Nejen na to jsme se ptali Barneyho Sloana

Na výročním zasedání Evropské archeologické rady, která se uskutečnila ve dnech 5. až 7. března v Praze, nesměl chybět ani její ředitel Barney Sloan. V rozhovoru zhodnotil letošní ročník i vztah archeologie k veřejnosti a nastínil vize do budoucna.
Kdy vznikla organizace EAC a jaké je její hlavní poslání?
Evropská archeologická rada (The Europae Archaeologiae Consilium neboli European Archaeological Council (EAC)) byla založena v roce 1999. Jedná se o na demokratických principech založenou síť zástupců národních institucí, které jsou ze zákona odpovědné za správu archeologického dědictví v členských státech Rady Evropy. EAC tedy zastupuje správce historického prostředí a přidruženého kulturního dědictví. Hlavní poslání EAC spočívá v podpoře řízení archeologického dědictví v celé Evropě a slouží potřebám úřadů, které spravují národní archeologické dědictví a prostřednictvím veřejné debaty poskytuje organizacím užší a lépe strukturovanou spolupráci a výměnu informací. Společné členství v EAC je nastaveno takovým způsobem, aby dokázalo nabídnout informace a poradenství ve všech aspektech správy kulturního dědictví a na základě odborných znalostí vytvářet všestranné strategie pro správu archeologického dědictví. EAC slouží jako informační a poradní orgán a v tomto kontextu vytváří spojení s mezinárodními organizacemi, které se zajímají o způsoby a cíle správy kulturního dědictví.
Přibližte nám, prosím, téma a odborné části letošního ročníku konference, která se uskutečnila ve dnech 4. až 7. března 2020 v Národním muzeu v Praze.
Tématem letošní konference byl rozvoj veřejného přínosu z archeologického výzkumu, prováděného jako součást stavebních nebo rekonstrukčních prací. Část veřejnosti se mylně domnívá, že tento typ archeologie přináší časovou prodlevu a zvyšuje náklady. Víme, že v Evropě náklady na archeologický výzkum představují méně než 0,1 % všech stavebních nákladů. Tyto nízké náklady naopak vytvářejí značný přínos – a tyto přínosy jdou za základní cíle archeologie, jimiž je porozumění naší společné minulosti. Víme, že archeologie dokáže spojit lidi, může podnítit společnost, přinést důležité objevy, zvyšovat turismus a dokáže odkrývat nová překvapení. Konference byla zejména o tom, jak s těmito skutečnostmi pracovat.
Součástí jednání bylo i zasedání pracovní skupiny Public Benefit Working Group. Jaké poznatky vzešly z tohoto jednání?
Z jednání Pracovní skupiny o veřejném přínosu vzešla idea vytvořit soubor nástrojů platný pro všechny členské státy EAC (a pravděpodobně i pro ostatní státy), který developerům (investorům), řídícím pracovníkům, archeologům a komunitám pomůže vysvětlit přínos archeologického výzkumu tak, aby lépe pochopili, jak tyto veřejná pozitiva vytvářet na základě vzájemné spolupráce.
Jaké jsou do budoucna nejdůležitější kroky institucionální archeologie ve vztahu k veřejnosti?
Dohodli jsme se, že EAC by vydala metodiku, zabývající se uvedeným tématem, do roku 2021, a doporučila členským zemím, aby ji začaly používat. Metodika bude krátkým a srozumitelným dokumentem, kterému by měl rozumět opravdu každý, a který pomůže vysvětlit, jak může být archeologie prospěšná. Část metodiky bude sestávat z řady skutečných příkladových studií přístupných online, které ukáží, kde se tyto přínosy již projevily.
Jak se v poslední době mění vztah archeologů a veřejnosti?
Během 90. let minulého století se na záchranný archeologický výzkum pohlíželo zejména jako na odbornou a profesionální činnost, která zahrnovala dohodu mezi úřady, archeology a investory. Jen málokdy byla zahrnuta i veřejnost. V posledních dvou desetiletích se tento přístup začal měnit a obě strany – jak archeologové, tak veřejnost – zřetelněji připustily, že každý zde má svou úlohu. Televizní programy, mediální příběhy a výstavy ukázaly, že veřejnost se stále hluboce zajímá o svou společnou minulost, kdežto archeologové připustili, že by měli s lidmi více sdílet informace o svých objevech. A to zejména přímo v místě, kde byly tyto objevy učiněny.
Jak je archeologie obecně vnímaná? Dochází v současnosti ke změnám či posunům?
Politici mnoha států si jasně uvědomují, že kultura – a především archeologie – má značný vliv na voliče. Důkaz můžeme vidět v počtu zákonů týkajících se kulturního dědictví, které byly vydány v posledních dvaceti letech. Bohužel, celosvětová finanční krize nevyhnutelně vedla k omezení přístupu k finančním prostředkům (ať už veřejným nebo soukromým) a dnes tak archeologové hledají způsob, jak získat co nejvíce z jinak omezených zdrojů. EAC se domnívá, že záchranný archeologický výzkum je čím dál vyspělejší a složitější činností.
Jak by se daly shrnout výsledky jednání konference EAC v Praze?
Na konferenci se sjelo 80 manažerů kulturního dědictví z celé Evropy. Účastníci si vyslechli 19 přednášek plných cenných a různorodých pohledů na problematiku maximalizace veřejného přínosu, z nichž můžeme začít sebevědomě vytvářet rámec pro dosažení našich cílů. Schválili jsme hlavní zásady tohoto rámce a nyní vidíme jasný způsob, jak stanovit základní pravidla pro jeho zavedení. Sdílením svých pohledů se členové EAC více ujistili v tom, že sporné záležitosti, které řeší ve svých zemích, jsou ve skutečnosti společné celé Evropě.
Jaké jsou vaše dojmy z posledního ročníku konference EAC?
Zahájení konference se laskavě ujali náměstci Vlastislav Ouroda za Ministerstvo kultury, Petr Spejchal za Národní památkový ústav a Rudolf Pohl za Národní muzeum. Martin Tomášek, vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu, a jeho tým byli naprosto profesionální, efektivní a vstřícní k hostům. Přítomnost náměstka Ourody podtrhla důležitost této konference a zaručovala, že zástupci jednotlivých zemí přistupovali k agendě konference konstruktivně a s největší vážností. Přednášky byly pro všechny účastníky inspirativní a byly přijímány s nadšením, a já jako prezident EAC nemůžu být s výsledky setkání spokojenější. 21. ročník konference EAC s podtitulem Archeologie a veřejný přínos: posun v diskusi byl velkým úspěchem. Naštěstí na ni neměla žádný vliv současná komplikovaná zdravotní situace v Evropě.