Návštěvnická sezona na státních hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu v Ústeckém kraji za měsíc od otevření památek naznačuje mírný optimismus. Státní památky vstoupily do sezony s řadou novinek. Zahájen byl další ročník projektu Po stopách šlechtických rodů, který se v letošním roce zaměřuje na šlechtické slavnosti. Vybrané památky v Ústeckém kraji se zapojí do řady společných akcí, jako jsou Víkend otevřených zahrad nebo Hradozámecká noc, která se koná poslední srpnovou sobotu.
Navzdory obecnému růstu cenové hladiny registrují kastelánky a kasteláni zájem návštěvníků o státní památky. Sezony 2021 a 2020, které byly postiženy pandemií, se potýkaly s poklesem návštěvnosti domácích turistů a organizovaných zájezdů a také se ztrátou zahraničních turistů. „Jak skupinové zájezdy, tak zahraniční návštěvníci se od jara 2022 postupně začínají pomalu na státní památky vracet. Poměrně vysoká návštěvnost památek během velikonočních svátků a vytíženost prohlídkových tras od otevření naznačující mírný optimismus,“ hodnotí začátek sezony ředitel územní památkové správy v Praze Petr Spejchal. Návštěvnost ústeckých státních památek od zahájení letošní sezony je na 50 procentech ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019.
Návštěvníci se na památkách mohou v letošním roce těšit na řadu novinek. Zámek Libochovice vybavil prohlídkové okruhy mnoha loveckými trofejemi, které si dovezl ze svých cest po Africe poslední majitel zámku hrabě Johann Josef Herbersteinem. Lov i cestování patřily mezi nejoblíbenější kratochvíle šlechticů, a právě šlechtické hry a zábava jsou letošním tématem celorepublikovému projektu Po stopách šlechtických rodů. V Libochovicích uvidí návštěvníci v interiérech četnou zoologickou sbírku prezentující hroší nohy nebo zuby, vycpaniny pelikánů, supů nebo krokodýlů doposud uložených v zámeckých depozitářích. S tím souvisí i předměty denní potřeby jako původní cestovní bedny s erbem rodiny, kufry, cestovní sprcha, toaleta nebo účty. Cestovatelské propriety doplňují autentické deníky, tropická helma hraběte, lovecká hůlka nebo skládací židlička. Na téma zábavy navážou v zámecké zahradě první červencový víkend Slavnosti knížete Josefa Dietrichsteina s ukázkou dobových venkovních her. Od června do konce srpna nabídne správa zámku výstavu pro dětské návštěvníky. Vystaveny budou historické i soudobé panenky, kočárky pro panenky, malinké pokojíčky a hračky.
Zřícenina gotického hradu Házmburk vytváří spolu s nejvyšší horou Českého středohoří Milešovkou nezaměnitelnou kulisu dolního Poohří. Dvě charakteristické majestátní věže patří k nepřehlédnutelným dominantám krajiny. Hrad je oblíbeným cílem řady turistů pro mimořádný výhled do okolí. Letos chystá správa hradu prodlouženou návštěvní dobu na státní svátek 5. července. Západ slunce na Házmburku mohou návštěvníci společně s osvíceným hradem obdivovat až do 22 hodin o Hradozámecké noci. V případě dobrého počasí bude možné vystoupat na hrad i o Silvestra a na Nový rok.
Novinkou v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je nová panelová výstava, jejíž autorkou je Věra Součková, manželka po zesnulém Jiřím Součkovi, který se na přesunu kostela osobně podílel. Výstava, která byla správě kostela zapůjčena autorkou, mapuje přesun kostela v Mostě a přináší nové poznatky z období před samotným přesunem. Panely jsou instalovány v prostorách vstupní chodby v přízemí budovy špitálu Svatého Ducha. K 1. březnu 2022 nastoupila do funkce kastelánky kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Zuzana Klimplová, která na památce působila do té doby jako zástupkyně kastelánky. Jedním z plánů nové kastelánky je navýšení počtu bohoslužeb v kostele.
Správa zámku Duchcov připravila na letošní rok několik kulturních akcí. Mezi již tradiční akce se řadí prohlídky zámku s názvem Historie módy, které proběhnou první prázdninový víkend 2.–3. července. V rámci těchto prohlídek si návštěvníci budou moci prohlédnout interiéry zámku v doprovodu průvodců oděných do dobových kostýmů a dozví se mimo jiné také zajímavosti o historii a proměnách odívání. V průběhu návštěvnické sezony bude možné několikrát navštívit běžně nepřístupná zámecká sklepení.
Příprava projektové dokumentace pro celkovou obnovu areálu státního zámku Stekník byla započata v letošním roce. Vzniknou projekty pro obnovu fasády, zámeckých terasovitých zahrad a nádvoří, v přípravě je i nový prohlídkový okruh v jižním křídle zámku a vytvoření zázemí pro zaměstnance. Letošní sezona bude pro Stekník výjimečná i tím, že již v červnu 2022 bude s největší pravděpodobností rozhodnuto o výsledku nominace Žatecké chmelařské krajiny, jejíž součástí je také chráněná vesnice Stekník včetně zámku Stekník na Seznam světového dědictví UNESCO. Správa zámku zve v letošní sezoně návštěvníky na tradiční červnový Víkend otevřených zahrad, červencové kostýmované prohlídky s edukačními prvky určené dětem, v srpnu pak v rámci projektu Roku šlechtických slavností na Slavnosti Jana Františka hraběte Kulhánka z Klaudensteina, Hradozámeckou noc nebo na tradiční vánoční prohlídky.
Na zámku Jezeří pokračuje obnova divadelního sálu. Jedná se o klasicistní koncertní sál, ve kterém již v roce 1804 zazněla Beethovenova třetí symfonie Eroica. V rámci obnovy jsou přímo na místě nebo v restaurátorských dílnách odborně zrenovovány původní uměleckořemeslné prvky. Chybějící detaily jsou citlivě doplněny (např. štuková výzdoba nebo zábradlí balkonu) a nevhodné novodobé doplňky z doby po konfiskaci zámku (okna v přízemí) jsou nahrazeny. Sál bude elektrifikován a nasvítí architekturu. Předpokládané završení rekonstrukce a restaurování je plánováno na září 2022. Náklady dosahují 26 mil. Kč. Návštěvnický provoz není dotčen.
Zámek Krásný Dvůr se 2. a 3. července se Slavnostmi Jana Rudolfa Černína připojí k Roku šlechtických slavností a připomene, jaké kratochvíle byly na zámku pořádány v době, kdy se sem sjížděly významné osobnosti z celé Evropy. Novinkou letošní sezony jsou úpravy v zámecké expozici. Prohlídkový okruh byl obohacen o portrét zakladatele zámeckého parku Jana Rudolfa Černína. Od začátku dubna do konce sezony je v zámecké galerii přístupná výstava „Stavby s orientální tematikou v historických zahradách v ČR“, která je věnována mimo jiné krásnodvorskému Čínskému pavilonu. Od 14. května do 31. srpna bude v zámeckém areálu pokračovat projekt „Současné umění v kontextu historické památky“. V letošním roce vystavují studenti Akademie výtvarného umění, sochařského ateliéru pod vedením Lukáše Rittsteina. Díla budou umístěna u Panova templu, Lusthausu a Čínského pavilonu.
Na zámku v Ploskovicích pokračují práce na obnově fasády hlavní budovy zámku. Stavební a restaurátorské práce se zaměřují na závěrečnou jižní část fasády, opravu balkonu před hlavním vstupem a úpravu terénu před grottou. Komplexní obnova bude dokončena v září 2022. Celkové výdaje dosahují částky téměř 27 mil. Kč. Návštěvnický provoz není dotčen.
Na zámku v Benešově nad Ploučnicí byla minulý rok dokončena obnova přízemního prostoru severní věže horního zámku, kde byl zrestaurován renesanční strop s původní výmalbou s motivy rostlin. Restaurování přízemí severní věže tak symbolicky uzavřelo 30letou obnovu horního zámku. V místnosti bude v letošním roce instalována výstava nejdůležitějších držitelů Dolního zámku (Salhausenů, Kinských, Clary-Aldringenů) a Horního zámku (Salhausenů a Thun-Hohensteinů).
K 1. červenci 2022 se správcovství zámku v Benešově nad Ploučnicí ujímá Renata Křížková, dosavadní zástupkyně kastelána Zdeňka Heniga, který odchází do důchodu. Nová kastelánka hodlá v budoucnu zpřístupnit poslední zámeckou budovu – tzv. Konojedský dům, který čeká na svou celkovou rekonstrukci. Tento objekt má v sobě vysoký potenciál k zatraktivnění celého zámeckého areálu. Architektonicky je vybudován ve stylu saské renesance. V přízemí se zachoval mázhaus s pískovcovou křížovou žebrovou klenbou, v patře byly po restaurátorském průzkumu odhaleny fragmenty původních maleb na stěnách.
Zámek Velké Březno, který si na penzi nechal postavit nejvyšší purkrabí Českého království hrabě Karel Chotek, je jedním z nejmladších, nejmenších a zároveň nejhezčích zámků ve správě NPÚ. Pokoj mladého pána byl pro letošní sezonu nově doplněn o repliku saka dragounské uniformy hraběte Chotka, kterou měl v zákopech 1. světové války, a to včetně vyznamenání, která na bojištích obdržel. V Hudebním saloně přibyl unikátní hudební strunný nástroj Mandolinette populární na počátku 20. století. Procházku zámeckým parkem, při které mohou návštěvníci poznat 70 vybraných stromů a keřů, správa objektu obohatila interaktivní naučnou trasou.
V sobotu 7. května odstartuje ze zámeckého velkobřezenského nádvoří 20. ročník závodu historických vozidel O pohár hraběte Chotka. V květnu nebude chybět tradiční Košt hraběte Chotka. Letos jsou připraveny hudební koncerty a dramatická vystoupení, jako například koncert violoncellisty Jiřího Bárty, klavírní recitály Marka Kozáka a Michala Maška nebo dramatické vystoupení Emila Viklického a Jiřího Lábuse. Správa zámku plánuje i výstavy květin (gladiol a jiřinek), letní pohádková představení, mlsání čokolády a v rámci Dnů evropského dědictví Oživený zámek, tentokrát ve spolupráci s Národním technickým muzeem, které by mělo na trať vypravit salonní železniční vůz Františka Ferdinanda d´Este.