Staroměstský dům U Černého slunce poodhalil svou středověkou podobu
Dům U Černého slunce čp. 556/I v Celetné ulici je součástí skupiny domů zahrnutých do aktuálně probíhající přestavby na hotelový komplex U Sixtů. V průběhu této náročné rekonstrukce provádějí pracovníci pražského pracoviště NPÚ operativní průzkum a dokumentaci ve všech těchto původně středověkých domech.
Průzkum již přinesl celou řadu pozoruhodných nálezů (ty nejcennější ze samotného Sixtova domu již byly na webu NPÚ publikovány). V případě domu U Černého slunce se podařilo získat cenné informace o jeho podobě v druhé půli 13. a v průběhu 14. století. Dům byl v těchto dobách opatřen náročnou malířskou výzdobou, jejíž zbytky se podařilo objevit.
Na rozdíl od ostatních objektů, z nichž se skládá budoucí hotelový komplex (čp. 547, část 551, 553, 824, 1094), nebyl dům U Černého slunce (obr. 1 a 2) v minulých desetiletích zasažen razantnějšími přestavbami. Poslední zásadní přestavba, která určila nynější podobu domu, proběhla už v období klasicismu. Z přibližně téhož období pochází rozsáhlá malba krajiny s romantickou zříceninou a palmami, jež se objevila pod mladším obložením podkrovní místnosti v samém jižním cípu objektu (obr. 3 a 4). Náročnou výmalbou byly zdobeny také pokoje v předním traktu obráceném do Celetné ulice.
Většina zásadních nálezů, zde učiněných v posledních letech, však pochází z období mnohem starších. V patře (historicky 1. patro, po vložení klasicistního mezipatra 2. patro, resp. 3. NP) předního domu po vybrání násypů nad valenými klenbami přízemí byly odhaleny komplexní nálezové situace středověkého a raně novověkého původu. Na západní sousedské zdi se tak objevily dva lomené oblouky z pečlivě opracovaných opukových kvádrů a nad nimi negativ po původním zaklenutí (obr. 5), které mělo podle všeho podobu křížové žebrové klenby o dvou polích. V předním traktu se na části opukového oblouku (přízedního žebra) dochoval i malý úsek původní omítky s malovanou výzdobou různobarevných iluzivních žeber (obr. 6).
Nad negativem zaniklé původní klenby a úsekem neomítaného zdiva, jenž býval skryt pod někdejším násypem, je gotické opukové zdivo zřetelně poškozeno rozsáhlým požárem, po němž bezprostředně následovala oprava omítek. Původní klenba tedy požár přečkala, ale dům zřejmě trpěl velkými statickými problémy a po několika desetiletích došlo k zásadní přestavbě spojené se stržením staré klenby a novým zaklenutím valenými klenbami ve vyšší úrovni, které do dnešních dnů ve svém násypu uchovaly zmíněná torza starší klenby, omítek a malby. K této razantní přestavbě snad došlo v 2. polovině 30. let 14. století, kdy byl také zhotoven nový krov předního domu. V druhotné poloze nosníků podhledu 3. patra se nám totiž dodnes dochovaly původní krokve gotického krovu zhotovené ze dřeva jedlí kácených v zimě 1335/1336. Při této jistě nákladné přestavbě byl dům zřejmě náročně vyzdoben, jak dokládá drobný fragment malovaného lemování otvoru (obr. 7) pod zmiňovanou valenou klenbou, dnes vedle okna v západní místnosti mezipatra.
O pozoruhodná zjištění a nálezy není nouze ani v bočním, příčném a zadním křídle objektu. Oproti předpokladům dosavadních stavebněhistorických průzkumů se ukazuje, že obě křídla, příčné i zadní, v samém jižním konci domu jsou gotického původu v celé své nynější výšce. Příčné křídlo bylo dokonce v gotice ještě vyšší než dnes a v zadním křídle je zase částečně dosud dochován původní malý hambalkový krov z poslední čtvrtiny 14. století (obr. 8). Z téže doby pocházela světnice s výdřevou ve východní polovině 1. patra příčného křídla. O tom, že toto křídlo bylo v době gotiky vyšší než dnes, svědčí nález profilovaného kamenného okenního ostění v původní poloze, dnes těsně pod korunou (horní hranou) zdi na jeho jižní fasádě (obr. 9).
Ve východní místnosti ve 2. patře příčného křídla byla odkryta monochromně pojednaná gotická nástěnná malba, z níž se dochovaly jen menší úseky. Rozsahem největší nález na severní stěně umožnil rozpoznat část zobrazené architektury a dvojici jezdců na koních (obr. 10). Nejspíše se jedná o pozůstatek většího rytířského cyklu, neboť se drobné plochy této malby našly i na zbývajících stěnách. Malbu lze rámcově datovat do doby vlády krále Václava IV., tedy přibližně kolem roku 1400. Poměrně rozsáhlé jsou i pozůstatky středověké malované výzdoby v patře bočního křídla (tedy mezi předním – severním – a zadním příčným křídlem; obr. 11). Vzhledem k odlišnému nynějšímu patrování oproti době vzniku maleb dnes zasahují do 1. i 2. patra v několika místnostech v pavlačové části domu. Původně se jednalo o poměrně velký sál v celém půdorysném rozsahu tohoto křídla. Námět výzdoby v této prostoře se zatím nepodařilo blíže určit, obsahuje však figurální motivy a zdá se, že rozeznané postavy jsou uvězněny ve velkých písmenech jako v pranýři. Tento motiv je znám zejména z knižních iluminací z doby panování Václava IV. Příznačné je, že plochu maleb v téměř pravidelném rastru pokrývá pomocí šablony malované gotické minuskulní písmeno „k“ s drobnou královskou korunou (obr. 12 a 13). Podobný motiv písmene použitého jako dekorativní součást nástěnné malby se nachází v blízkém domě U Kohouta, tvořícím součást bloku Staroměstské radnice.
Stavba i operativní průzkum zde stále pokračuje a je možné, že se podaří nalézt další zásadní svědectví o historii domu, případně upřesnit dosavadní poznatky.
Ladislav Bartoš
