Probíhající obnova: Průmyslový palác na Výstavišti v Praze-Bubenči

Stavbu evropského významu projektoval architekt Bedřich Münzberger, průkopník ocelové architektury, který prokazatelně navázal na tehdejší moderní praxi výstaveb velkých prosklených hal, především nádražních a výstavních, tak, jak se rozvíjela ve 3. čtvrtině 19. století nejen v Anglii a ve Francii, ale i v Německu. Prosklenou ocelovou konstrukci střední části budovy, kterou vyrobila První českomoravská továrna na stroje v Praze, navrhl vrchní inženýr této továrny František Prášil. Zděné části stavby s neobarokním tvaroslovím a secesními prvky byly důležité nejen pro rozvinutí sochařské a uměleckořemeslné dekorace paláce, ale i pro udržení optimálního vnitřního mikroklimatu budovy. Mimochodem právě prosklené železné skelety se ukázaly jako málo odolné vůči požáru, což se stalo osudným řadě výstavních hal tohoto typu.

Promyšlená výzdoba stavby, která v roce 1891 vyjadřovala politický program české státoprávní konzervativní šlechty a podnikatelů orientovaných na staročeskou stranu, byla již záhy po skončení jubilejní výstavy a v dalších letech postupně snímána či nahrazována novými symboly. Zanikly i celé tektonické úseky stavby a bezpočet detailů. Počátkem 50. let 20. století byl palác adaptován pro novou funkci tzv. Sjezdového paláce, což obnášelo redukci exteriérů i přepláštění interiérů křídel. Po roce 1989 byl Průmyslovému paláci vrácen původní název. Stal se nedílnou součástí výstavních ploch pražského Výstaviště. Dne 16. října 2008 žel požár zcela zničil levé křídlo stavby a poškodil přilehlou střední dvoranu. Od té chvíle byly snahy odpovědných institucí směřovány k rehabilitaci této vynikající technické památky.

Po dlouholetých přípravách včetně rozsáhlých archivních a stavebněhistorických průzkumů tedy v současnosti probíhá kompletní obnova celého objektu. Její součástí je mj. revize a posílení ocelových konstrukcí tak, aby odpovídaly novodobým normám. Byly proto sejmuty novější prvky z přestaveb architekta Pavla Smetany z let 1952–1954. Ty budou obnoveny separátně a navráceny, zatímco nově budované levé křídlo zničené roku 2008 požárem bude citovat původní vzhled z roku 1891 s přiznanou ocelovou konstrukcí. Obnovený objekt tím získá novou edukační hodnotu, protože bude dokumentovat svou podobu ze dvou stavebních fází (1891 a 1954).

V několika etapách probíhá obnova fasád a jejich prvků zaniklých během 20. století. Restaurování skleněných a kovových součástí je realizováno dílensky. Prosklená západní stěna střední dvorany byla natolik zasažena požárem, že je nutná kompletní výměna skel. Probíhá též obnova kovové výzdoby ze zinku, upevněné na nosné ocelové konstrukci. I zde je kromě poškození žárem problémem poddimenzovaná statika, přirozené křehnutí korozí a neodborné opravy z 2. poloviny 20. století.

Obnovu doprovází průzkum zaniklé originální barevnosti. Po diskuzích bylo rozhodnuto o obnově autentického vzhledu malovaného stropu střední dvorany, jehož zažitou podobu po většinu 20. století ovlivnily novodobé restaurátorské zásahy. Původní barevné řešení střední dvorany pravděpodobně překvapí veřejnost zvyklou na zjednodušený stav, který po celé 20. století převažoval.

Radana Spálenková

Dále o historii paláce a jeho obnově:

• Průmyslový palác v Památkovém katalogu
• články Pavla Kaliny a Josefa Holečka ve Staleté Praze
• článek k obnově na webu Magistrátu hl. m. Prahy