V souvislosti s nedávným rozhodnutím Ministerstva kultury ve věci podnětu pražského územního odborného pracoviště NPÚ k přezkumu závazného stanoviska Magistrátu HMP předkládáme následující shrnutí našeho postoje k připravované celkové obnově Domu Radost na Žižkově.
V posledních letech probíhaly mediální diskuse, nesčetná interní jednání i odborné debaty na téma plánované obnovy bývalého paláce Všeobecného penzijního ústavu, nyní zvaného Dům Radost. Funkcionalistický komplex z let 1932–1934 od architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka a zároveň stojí v památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. Základem této stavby je otevřený lecorbusierovský půdorys ve tvaru kříže s doplněnými obytnými křídly a promyšlená hmotová skladba celku. Nejvyšší, jedenáctipatrové křídlo kříží nižší sedmipatrové, na severu a na jihu kompozici uzavírají dvě křídla třípatrová. Při stavbě se počítalo s domyšlenými estetickými i technickými detaily, palác byl například vybaven americkou klimatizací. Tato monumentální administrativní budova byla první výškovou stavbou v Praze. Stojí v mimořádně exponované poloze na úpatí Žižkovského vrchu a stala se dominantou Žižkova výrazně se uplatňující v panoramatu Prahy.
Kromě samotné obnovy navrhl současný investor i výrazné nové vstupy do dosud intaktně zachovaného celku. Jedná se především o nástavby nižších křídel a většinovou zástavbu dvorů převážně komerčním objektem nákupní galerie. Národní památkový ústav (NPÚ) tyto návrhy neakceptoval a vyhodnotil je jako fatální zásah do podstaty památkových hodnot, pro něž je objekt chráněn. Proti závaznému stanovisku Odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy (OPP MHMP) z 1. října 2021, které rekonstrukci včetně objemových změn připustilo, podalo proto pražské územní odborné pracoviště NPÚ podnět k přezkumnému řízení. Na konci června 2022 Ministerstvo kultury toto přezkumné řízení zastavilo a tím fakticky potvrdilo platnost závazného stanoviska magistrátu. Pět návrhů na prohlášení paláce za národní kulturní památku se tak stalo bezpředmětnými. O rozhodnutí informovala např. iDNES a Seznam Zprávy nebo místní Žižkovské listy.
NPÚ dlouhodobě upozorňoval, že především plánované objemové změny poškodí jednu z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb u nás. Odborné vyjádření NPÚ, ÚOP v Praze, z 27. srpna 2021 návrh částečně vyloučilo a částečně připustilo za podmínek. Vyloučená část se týkala zejména objemových a souvisejících dispozičních změn. Akceptováno naopak bylo zateplení obvodového pláště a i v našem kontextu odvážné akceptování změny využívání administrativní části na ubytovací jednotky. NPÚ, ÚOP v Praze, tak učinil maximum možného pro připuštění modernizace a zároveň zachování hlavních hodnot kulturní památky. Tečku za otázkou, zda je možné přistupovat k rekonstrukci památkově chráněného funkcionalistického paláce podle přání investora, učinilo zmíněným zastavením přezkumného řízení Ministerstvo kultury.
Rozhodnutí ministerstva respektujeme. Domníváme se však, že ve svém odůvodnění nezpochybnilo námi uvedenou odbornou argumentaci, avšak při posuzování správního řízení zohlednilo jiné aspekty. Náš názor na věc zůstává nezměněn. Naším zásadním úkolem a zájmem je uchování památkových hodnot domu, pro něž byl prohlášen za kulturní památku. Že lze investičně zdařile uskutečnit plnohodnotnou obnovu typologicky i objemově obdobného objektu bez nástaveb a půdorysných změn, dokazují mnohé příklady renovací architektury 20. století. V Praze byla například v nedávné době dokončena obnova komplexu bývalých Elektrických podniků hl. m. Prahy, kterou jsme nominovali na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2020.
I když zastavením přezkumného řízení jsou opravné možnosti NPÚ prakticky vyčerpány, argumenty opírající se o hluboké poznání architektonických, urbanistických, uměleckých, historických a společenských hodnot paláce Všeobecného penzijního ústavu neztratily nic ze své relevantnosti.
