Do 8. ročníku soutěže o Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2020 posílá územní odborné pracoviště v Praze za kraj hlavní město Praha opět dvě výrazné nominace – silné příběhy, každý svým způsobem. Deset let trvala cesta širokého týmu ke zdárnému završení památkově příkladné obnovy bývalé budovy Elektrických podniků hl. m. Prahy v Holešovicích, jedné z nejrozsáhlejších akcí svého druhu v Praze. Ve srovnání s tím komorně vypadá případ přebudování – konverze – historického železářského krámu Koula a syn v Dušní ulici na Starém Městě na vinotéku, jejíž investoři však dokázali zachovat veškeré hodnotné vybavení starého provozu a dali nový smysl věcem, které ztratily svou funkci, ale nikoli hodnotu a krásu.
Ve středu 16. června 2021 spustil NPÚ na svém webu hlasování o cenu veřejnosti Památky děkují pro nominované příkladné počiny v památkové péči za rok 2020 napříč celou republikou. Každý zájemce může hlasovat vždy pro jednu nominaci, a to až do 30. září. Hlasovat můžete samozřejmě i pro jakoukoli z obou pražských nominací.
V kategorii „obnova památky“ jsou nominovány CPI Property Group (investor) a TaK Architects, s.r.o. (projektant) za celkovou obnovu bývalé budovy Elektrických podniků hlavního města Prahy – „Bubenská 1“, čp. 1477, Holešovice. Kdysi ústřední sídlo Elektrických podniků, největší administrativní budova v meziválečné Praze, patří bezesporu mezi vynikající stavby, které představují tehdejší vrchol technického pokroku a skvěle reprezentují ambice i společenskou úroveň své doby. Budova byla postavena ve funkcionalistickém (konstruktivistickém) stylu podle návrhu Adolfa Benše (1894–1982) a Josefa Kříže (1895–1988) mezi lety 1930–1935.
Před obnovou byla v technicky špatném stavu. Samotnému zahájení prací předcházela více než desetiletá systematická pečlivá příprava zahrnující i uspořádání odborné konference s účastí mnoha zainteresovaných institucí a specialistů. Hlavní část obnovy budovy proběhla mezi lety 2018–2020 a obnášela např. zateplení obvodového pláště v tloušťce 6 cm, jehož keramický obklad byl sejmut a nahrazen věrnou replikou – vybrané partie s původním obkladem byly zachovány ve vnitřních dvorech.
V interiéru došlo k částečným dispozičním úpravám, ale základní řešení zůstává stále zřetelné – to původní bylo zachováno u hlavního atria a ve 2. nadzemním podlaží. Restaurátorsky byly obnoveny schodišťová stěna (použito specifické tzv. Baťa sklo), keramické a žulové dlažby, VZT prvky, prosklené vitríny, zábradlí, schodiště, parapety, vybrané kyvné dveře a okna ve vnitřním dvorku, dle stratigrafických průzkumů bylo obnoveno autentické barevné řešení povrchů stěn apod.
Během obnovy byly uplatněny veškeré současné technické a provozní požadavky. K jejich naplnění došlo při plném zachování funkcionalistického charakteru budovy včetně mnoha signifikantních a stylotvorných detailů. Nutná kompromisní řešení, která byla přijata, umožnila naplnit soudobé provozní nároky při plném zachování celkového vyznění a vnímání mimořádné funkcionalistické památky. Postupy a řešení zde použité mohou být metodickým přínosem a dobrým vzorem pro obnovu srovnatelných objektů památek 20. století, zvláště unikátního fondu architektury meziválečného období.
۞
V další kategorii „památková konverze“ se ÚOP v Praze rozhodlo poslat do celostátního kola soutěže záslužný počin konverze provozovny bývalého železářství firmy „Koula a syn“ v parteru památkově chráněného činžovního domu čp. 928 v Dušní ulici 1 na Starém Městě v Praze. Tato provozovna byla i se svým historickým mobiliářem a technickým vybavením na přelomu let 2019 a 2020 rehabilitována a díky nové provozní funkci vhodně proměněna na vinotéku a banku vín novým nájemcem obchodu, firmou Merlot d'Or, která vzala na sebe celkové náklady za projektové a stavební práce.
Zařízení původního železářského krámu se skladovým zázemím a kanceláří pochází z roku 1937. Poslední provozovatel železářství Jan Koula byl vnukem zakladatele firmy Železářství a stavební materiál Koula a syn, která prostory využívala nepřetržitě pro daný účel od roku 1937 až do počátku 21. století. Jejich podoba se výrazně nezměnila, zařízení krámu zůstalo takřka kompletní z doby instalace a v dobrém stavu. Unikátní dobové vybavení železářského krámu představuje dnes zajisté jeden z posledních, ne-li poslední příklad svého druhu. Naprosto ojedinělá byla donedávna rovněž i kontinuita využívání prostoru po dobu téměř sedmdesáti let příslušníky jedné živnostnické rodiny.
Interiérové vybavení železářství, z části zapsané na seznamu movitých kulturních památek, sestává ze soustavy dřevěných regálů na železářské zboží, částečně s původními zásuvkami s kováním na drobný materiál – hřebíky, šroubky –, je zde průběžný prodejní pult, pokladna v ohrádce s vlastním vstupem a dvířky, pojízdné žebříky na kolejnicích, dřevěné obložení stěn a železná konstrukce na stropě k zavěšení stropních svítidel, točité železné schodiště, klec stolového výtahu, dva americké psací stoly, fréza na výrobu klíčů, pojistková skříň, instalační rošty pro rozvody silové elektrické energie, účetní knihy, poslední zbytky železářského a zámečnického zboží atd.
Všechny mobiliární prvky původního interiéru byly během proměny obchodu pečlivě restaurovány s ponecháním patiny desítiletého provozu. Nové architektonické doplňky jsou střídmé, vkusné, naprosto soudobé, přitom bez potřeby se ostentativně z historického prostředí vyčleňovat. Při obnově se podařilo zachovat i podstatnou část dochovaných prvků, jež památková ochrana nekryje.
Nájemce-stavebník projevil mimořádný cit pro dochované jedinečné památkové hodnoty interiéru provozovny. Jeho zásluhou došlo k zachování celku mobiliáře v původním prostoru tím, že vykoupil movité zařízení od předchozího vlastníka a pronajal si od vlastníka části nemovitosti, m. č. Praha 1, dotčený nebytový prostor. Interiér i mobiliář obnovil výhradně z vlastních nákladů, bez dotací, se smyslem pro celek i s citem pro podrobnosti. Nové vstupy neubraly celku na výrazu ani autentičnosti, přitom se podařilo zachovat dokumentační hodnotu provozovny i jejích jednotlivých částí a prvků vestavěného interiéru.
Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014 ve snaze zhodnotit a vyzdvihnout, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.
