Národní památkový ústav již podeváté ocenil nejlepší realizace v oblasti památkové péče. Diváci mohli předávání sledovat v přímém přenosu na ČT art 15. listopadu večer. Ceny Patrimonium pro futuro byly vyhlášeny v osmi hlavních kategoriích. Udělena byla také cena veřejnosti Památky děkují a Cena generální ředitelky NPÚ. Toto ocenění získaly dva počiny z našeho kraje – záchrana motorového železničního vozu Slovenská strela a obnova kostela Nejsvětější Trojice s rajským dvorem ve Fulneku
Záchrana motorového železničního vozu Slovenská strela
Motorový vůz M 290.002 je jediný dochovaný exemplář tohoto typu vyrobený v roce 1936 v kopřivnické Tatře. Po odstavení z provozu v roce 1960 byl exponátem v Technickém muzeu v Kopřivnici. Jako národní kulturní památka prošel nedávno kompletní obnovou.
Strela dokládá technickou úroveň Československa a Československých státních drah v období mezi světovými válkami. Po 61 letech chátrání venku byla unikátní památka zachráněna. Podílel se na tom tým techniků, řemeslníků a restaurátorů rozmanitých specializací.
Při opravě se vůz rozebral na součásti. Skříň byla postavena na pomocné podvozky, vyvařeny byly nesoudržné a zrezivělé části. Slovenská strela získala nový lak v původním višňově červeném odstínu. V interiéru byly doplněny všechny konstrukce, podlahy, obklady, okenní a dveřní výplně. Mimořádná pozornost byla věnována palubním deskám s kontrolními a ovládacími prvky. Po náročné renovaci a zprovoznění unikátního pohonu motorového vozu proběhla dne 6. května 2021 technicko-bezpečnostní zkouška, při které vůz splnil veškeré náležitosti k plnohodnotnému provozu na tratích v ČR.
Vůz je unikátní systémem pohonu podle patentu Josefa Sousedíka založeném na elektromechanickém přenosu výkonu. Ve své době byl výjimečný také designem aerodynamické karoserie i celkovým technickým řešením hlavního konstruktéra Hanse Ledwinky. Dva interiérové oddíly byly komfortně vybaveny a cestovní rychlost dosáhla 92 km/h. Trasu Praha – Brno – Bratislava zvládla Slovenská strela ujet za 4 hodiny 20 minut.
Ocenění převzali: Mgr. Jiří Střecha, odborný garant obnovy, Ing. Jan Palas, restaurátor,
Obnova kostela s klášterním rajským dvorem ve Fulneku
Celková obnova kostela Nejsvětější Trojice zdůraznila krásu barokních hodnot a zároveň odhalila netušené doklady pozdně gotického umění. Unikátní fresková výzdoba a jedinečná gotická křížová chodba s rajským dvorem řadí fulnecký kostel k jedné z nejvýznamnějších památek severu Moravy a přilehlého Slezska.
Na místě původního středověkého chrámu sv. Filipa a Jakuba vyrostl v letech 1750–1760 pod vedením stavitele Mikuláše Thalherra nový komplex. Starší část areálu ale zůstala přes mírné úpravy po více než 600 let nezměněna a nyní vydala nečekaně cenné doklady pozdně gotického umění.
Překvapivým nálezem byly gotické omítky s nástěnnými malbami v ambitu kláštera. Byla odhalena scéna ukřižování, části vegetabilního motivu ve vrcholcích kleneb, kvádrování a barevnosti žeber a především erbovní galerie zakladatelů kláštera.
Obnova také umožnila zpřístupnění dalších prostor a vznik nových expozic. Jednou z nich je samotný kostel, jeho zázemí a bývalý klášter s původním mobiliářem a vybavením. V interiéru hlavní lodi byly restaurovány lavice, doplněna původní podlaha z pískovce a břidlice. Generální opravou prošly varhany, došlo i k tesařské obnově původního barokního krovu. V rajském dvoře byla po dokončení archeologického výzkumu obnovena kamenná valounková dlažba s dekorativní křížovou vazbou.
Areál kostela je dokladem nejen barokní doby, tím byl již před rekonstrukcí, ale i gotického období, jež bylo v jeho stavebním vývoji doposud opomíjeno.
Ocenění převzal restaurátor MgA. Filip Menzel a Ing. Mgr. Miroslav Přikryl za Biskupství ostravsko-opavské.
