Prohlášení trafostanice u Kfel kulturní památkou
Distribuční věžová trafostanice pro obec Kfely byla zřízena elektrárnou Franze Roßmeissla, která napájela kožedělnou továrnu a město Horní Slavkov s blízkým okolím, v roce 1910. Protože pochází z období před tzv. elektrifikačním zákonem č. 438/1919 Sb. Republiky Československé, jde o nenormovanou stavbu, která se jinde neopakuje. Je vzácným dokladem historického vývoje rozvodné soustavy vysokého napětí.
Trafostanice jsou tradičně pevnou součástí elektrické rozvodné sítě v energetickém toku: elektrárna – rozvod vysokého napětí – distribuční trafostanice – rozvod nízkého napětí – spotřebitel. Tato zdánlivě obyčejná stavba v polích u Kfel je výjimečná svou přechodovou formou od plechové kioskové trafostanice, které jsou dnes dochovány pouze dvě, v Kadani a Bílině, po zděné věžové trafostanice, jež se zachovaly v četném množství.
„Jde zřejmě o poslední dochovanou železobetonovou kioskovou trafostanici zařízenou na nenormované vysoké napětí ze soukromé tovární elektrárny Franze Roßmeissla v Horním Slavkově. Právě technický pokrok vedený plošnou elektrifikací spojený s odstavováním a likvidováním malých nevýkonných lokálních elektráren a jejich rozvodných sítí umožnil dochování kfelské kioskové trafostanice stranou obce, která byla v šedesátých letech 20. století funkčně nahrazena novou stožárovou trafostanicí přímo v obci,“ upřesňuje PhDr. Jiří Chmelenský, památkář z NPÚ, územního odborného pracoviště v Praze, specialista na tyto technické památky, který na daný objekt upozornil.
Jedná se o jednoduchou přízemní jednoprostorovou železobetonovou stavbu opatřenou sedlovou střechou. Rozvodná deska nízkého napětí byla umístěna ve štítové stěně s trojicí okének, s výložníkem vzdušného vedení nízkého napětí a pro tyto objekty raritním plechovým komínem. Střecha je nad hřebenem opatřena železobetonovou konzolí s šesti porcelánovými izolátory vzdušného vedení vysokého napětí.
Současné prohlášení kfelské trafostanice za kulturní památku je, jak poukazuje doktor Chmelenský, zatím stále výjimečné: „Technické, respektive infrastrukturální památky jsou doposud mimo systematický zájem památkové péče. Ať jde například o historické obecní a soukromé vodovody se svými často zdobnými vodojemy, čerpacími stanicemi a prameništi, nebo jde právě o výrobu a distribuci elektřiny s rozličnými zděnými trafostanicemi a elektrárnami všech typů. Výroba a distribuce elektřiny prodělala ve 20. století ohromný kvalitativní a kvantitativní rozvoj, v rámci kterého byly památkovou péčí doposud zachyceny a navrženy k památkové ochraně jen ojedinělé objekty elektráren a trafostanic.“
Více se o problematice elektrifikace na území dnešního Karlovarského kraje můžete dozvědět na přednášce Jiřího Chmelenského s názvem Od malých elektráren k velkým aneb 120 let elektrifikace Egerlandska, která je naplánována na 5. listopadu 2024 v Městské knihovně Loket.
Více informací v Památkovém katalogu.
