Stavba vrcholně barokního kostela sv. Vavřince započala v letech 1725–1733, dokončena však byla teprve před polovinou 19. století. Po 2. světové válce a vysídlení původního německého obyvatelstva začal kostel rychle chátrat a na přelomu milénia byl ve velice zanedbaném stavu, zatékalo do něj a vnější omítky opadávaly i s kusy zdiva. Jelikož nebylo v silách chodovské římsko-katolické farnosti zajistit potřebné finance na jeho generální opravu, byl v závěru roku 2005 převeden do majetku města Chodova, které v následujícím roce započalo s jeho obnovou. V roce 2017 bylo dokončeno několik rozsáhlejších projektů, které se týkají významných součástí kostela – krypty, jediného dochovaného zvonu a souboru maleb křížové cesty.
Za pomoci dotačních titulů a ve spolupráci s německými rodáky a římskokatolickou církví se v letech 2016–2017 podařilo zrestaurovat všech čtrnáct pláten křížové cesty včetně původních rámů s nápisovými nástavci. Soubor obrazů je unikátním příkladem práce regionálních malířů 18. a 19. století. Restaurování provedli akademičtí malíři Milan Kadavý a Jiří Matějíček. Po podrobném průzkumu byl vzhledem ke špatnému stavu všech pláten v důsledku vystavení vlhkému a studenému prostředí proveden jejich celoplošný přenos na nové plátěné podložky. Odpadlé části malby nebyly rekonstruovány, ale citlivě vyretušovány. Po úspěšném zrestaurování celého souboru byly obrazy umístěny na svá původní místa v interiéru lodi kostela.
Ze čtyř kostelních zvonů se dochoval pouze zvon Jan Vilém z roku 1658, ostatní byly za 1. světové války roztaveny pro vojenské účely. Jde se o nejstarší dochovanou památku města Chodova, která se od roku 1981 kvůli špatnému stavu nepoužívala. Díky veřejné sbírce mohl být nyní zvon obnoven – došlo k výměně dubové hlavy, zvon byl osazen novým srdcem a kováním. Ruční zvonění bylo zachováno. Obnova zvonového fondu kostela byla dokončena v roce 2017 odlitím dvou nových zvonů, na něž se během jednoho roku složili obyvatelé města.
V létě roku 2017 uskutečnilo město Chodov ve spolupráci s Muzeem Cheb a Anatomickým ústavem 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy také archeologický a antropologický průzkum kostelní krypty, kde byli v průběhu 18. století pohřbíváni příslušníci rodu pánů z Plankenheimu. Na základě tohoto průzkumu byla zřízena drobná expozice o tomto šlechtickém rodu.
Vyhlášením veřejné sbírky na obnovu zvonového fondu, pravidelným informováním o postupu restaurátorských prací a prezentací práce archeologů a antropologů při výzkumech v kryptě kostela vyvolalo město nebývalý zájem o kulturní památky regionu v obci, která byla prakticky celá zničena v důsledku nové panelové zástavby a kde došlo po vysídlení německých obyvatel k drastickému narušení historické paměti. Město také vydalo několik výpravných populárně naučných publikací o památkách, určených pro širokou veřejnost. I díky tomuto úsilí se prezentace výsledků obnovy všech dotčených památek zúčastnily tisíce obyvatel města.
Za Karlovarský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Lokti.
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování bylo navrženo město Chodov, zastoupené Patrikem Pizingerem (starosta města Chodov) a Milošem Bělohlávkem (městský historik).