Hrad Hartenberg, který pravděpodobně pochází z 12. století, začal po zestátnění v roce 1945 chátrat a jeho zkázu málem dokonaly úmyslně založené požáry. Až když se záchrany pozůstatků sídla ujal Bedřich Loos, zahájil postupnou obnovu tradičními postupy a technologiemi, do níž zapojil tuzemské i zahraniční dobrovolníky. Trvalou péči o památku zajišťuje za pomoci stavební huti, kde pracují sociálně znevýhodnění lidé, a Hartenberg nyní poskytuje zázemí i pro vzdělávací programy a kulturní akce.
Zřícenina bývalého ministeriálního hradu Hartenberg se vypíná na strmém ostrohu v údolí řeky Svatavy. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1345, ale podle nejnovějších průzkumů byl založen už ve 12. století. Prošel mnoha přestavbami – nejprve na hrad bergfritového typu, v 16. století následovala velkorysá šlikovská pozdně gotická až raně renesanční přestavba a v průběhu 17. až 19. století se sídlo proměnilo v pohodlný renesanční a později barokní zámek. Po zestátnění v roce 1945 chátral a po několika úmyslně založených požárech v letech 1984–1991 se zřítila část hlavního paláce, věž přišla o krov a nádvorní budovy byly téměř srovnány se zemí.
Na konci 20. století se záchrany vypáleného a zpustlého hradu ujal Bedřich Loos a zahájil práce na obnově tradičními postupy a technologiemi s využitím místních zdrojů. Hrad se také stal velmi vyhledávanou a oblíbenou základnou studentského dobrovolnictví, protože ve spolupráci s nevládní neziskovou organizací INEX–SDA zde od roku 2000 probíhají mezinárodní kempy za účasti dobrovolníků z Evropy i z Austrálie, Mexika, Brazílie, Spojených států, Kanady a dalších zemí. Vznikla zde rovněž stavební huť, budovaná postupně praktickým zaučením sociálně vyloučených, dlouhodobě nezaměstnaných či jinak znevýhodněných lidí. Huť rovněž obnovuje okolí hradu a další historicky hodnotné stavby v obci, jichž se Bedřich Loos ujal. Hartenberg poskytuje zázemí řadě environmentálních a vzdělávacích programů nebo kulturním akcím, které každoročně navštíví tisíce zájemců.
Na hradě se mimo jiné průběžně aktualizuje stavebněhistorický a archeologický průzkum, takže se stal cenným zdrojem poznání v oblasti stavební historie a historických řemeslných postupů. Obnova Hartenbergu je dlouhodobě zařazena do programu záchrany architektonického dědictví.