Právě probíhající obnova tzv. Kozánkovy vily v Kroměříži poutá pozornost nejen médií, ale i veřejnosti. S ohledem na množství dotazů, ke kterým se odborné pracoviště Národního památkového ústavu opakovaně vyjadřovalo, a zejména ve snaze objasnit a vysvětlit vzniklou situaci, vydává územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Kroměříži k dané záležitosti následující stanovisko.
Vzhledem ke skutečnosti, že Kozánkova vila není kulturní památkou, má Národní památkový ústav (NPÚ) značně omezené možnosti vyjádřit se k tomu, jak bude s tímto objektem ze strany vlastníka nakládáno. Podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, může NPÚ provádět ochranu pouze na objektech, které jsou vedeny jako kulturní památky a na území s plošnou památkovou ochranou. V ostatních případech může poskytovat konzultace, je-li ze strany vlastníka či investora o tuto odbornou pomoc zájem.
Kozánkova vila se nachází v ochranném pásmu městské památkové rezervace (OP MPR) Kroměříž, pro které, v případě provádění staveb a stavebních úprav, zásahů do terénních útvarů a městské zeleně, platí kvalifikované podmínky, které vlastník či investor stavby musí dodržet.
Z hlediska památkové péče NPÚ dbá zejména na zachování stávajícího objemu zástavby, zvláště zachování stávající výšky a dále se snaží korigovat barevné řešení s ohledem na blízkost MPR nebo kulturních památek.
V dubnu 2016 bylo NPÚ požádáno o konzultační vyjádření k záměru přestavby tzv. Kozánkovy vily. Vlastníkovi byly tehdy doporučeny principy, jež je vhodné s ohledem na charakter a hodnotu domu zachovat, a to:
1) „Při obnově domu musí být respektováno jeho historické vnější hmotové a architektonické řešení obvodového pláště stavby, to je:
- tvar střechy, výška střešního hřebene a korunní římsy,
- historická střešní krytina např. pálená taška v přirozené barvě střepu, popřípadě šablonové černé krytině nahrazující eternitové šablony (stávající plechová krytina je nevhodným technickým materiálem),
- členění a historická výzdoba fasády,
- materiálové a konstrukční řešení historických okenních výplní, tj. dřevo členěné dle dochovaných výplní.
2) Úprava půdy pro obytné účely je možná, pokud nebude narušen historický tvar střechy a intimita Květné zahrady jako meditačního a klidového prostoru. Střecha by neměla být narušena novotvary vikýřů. K prosvětlení půdního prostoru by měly být zvoleny plošné prvky nejlépe střešní okna, prosklené světlíky. Ve střešní rovině směrem ke Květné zahradě, tj. podél ulice Gen. Svobody je nezbytné redukovat jejich počet a umístění s ohledem na pohledy a průhledy jak z Květné zahrady, tak opačným směrem. Střešní okna by měla být proto situována ve spodní třetině střešní plochy v maximálních rozměrech 1,1 m2 při maximální šířce okna 1 000 mm v omezeném počtu odpovídajícím maximálně počtu okenních os na fasádě s přihlédnutím k zvalbené části nároží...“
V roce 2017 byl původně značně předimenzovaný projekt na přestavbu vily několikrát žadateli vrácen a nakonec redukován na současné maximum možného, které NPÚ může v limitech daným rozhodnutím o ochranném pásmu požadovat. Výše uvedená doporučení se vzhledem k umístění stavby v OP MPR nemohla promítnout do podmínek.
Úsilí o záchranu historických objektů a jejich zápis do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky často naráží na bariéru subjektivních zájmů a na neochotu řešit celý problém koncepčně, a nikoli až v okamžiku, kdy dochází k nevratnému poškození či zničení objektu. Příkladem mohou být hodnotné historické budovy barokní sýpky na Velehradské ulici a objekty bývalých Žižkových kasáren, které se nepodařilo zachránit ani ve formě přestavby, a které byly zbořeny navzdory nesouhlasu naší odborné organizace.
Zvýšenou ochranu nemovité věci umožňuje její zápis do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Návrh na prohlášení věci za kulturní památku může podat každý, ať již občané, sdružení nebo město, a to buď přímo Ministerstvu kultury ČR nebo prostřednictvím územně příslušného územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Řízení k prohlášení věci za kulturní památku je vedeno podle správního řádu, kdy jediným účastníkem je vlastník věci. V případě Kozánkovy vily však k podobnému návrhu nedošlo.
Objektivně je nutné říci, že potenciální zápis by v tomto případě byl ztížen tím, že z původního rozsáhlého areálu zůstala pouze budova s dekorativními detaily na obvodovém zdivu. Interiér vily se kvůli úpravám v minulosti dochoval bez jakékoli památkové hodnoty, zahradní komplex zanikl a pozemek byl rozparcelován.
