Nová kapitola dějin zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou

Neoklasicistní zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou byl významným aristokratickým sídlem, které během několika století představovalo důležitý kulturní most mezi Moravou a Rakouskem.

V období renesance jej při svých cestách do Vídně využívali mocní páni z Pernštejna a neméně důležitou roli sehrál také během baroka, kdy jej vlastnila hraběcí rodina Althannů. Za jejich vlády byl zámek přestavěn v duchu vídeňského baroka a svoji podobu si udržel až do první poloviny 19. století, kdy jej hraběnka Marie Maxmiliána z Althannu spolu se svým manželem hrabětem Janem Dominikem z Hardeggu nechala upravit v neoklasicistních architektonických formách. V té době už zámek obklopoval rozsáhlý sentimentální a posléze anglický park, který obdivoval i hraběnčin bratranec významný německý romantický básník Joseph von Eichendorff. Přestože se jeho poslední šlechtičtí majitelé hrabata Khuen-Belassi přestěhovali na nedaleký neobarokní zámek Emmahof, zámek v Hrušovanech ještě navštívili tak významné osobnosti jako začínající malíř Alfons Mucha či zakladatel moderních dějin umění a profesor vídeňské univerzity Max Dvořák. Elegantní zámek zůstal nejdůležitější stavbou Hrušovan až do 1945, kdy se do něj přestěhovala správa Státních statků. Od té doby nastalo jeho postupné chátrání. V budově se následně střídali příslušníci pohraniční stráže, zaměstnanci strojní traktorové stanice a nakonec jej opět získaly Státní statky, které se postaraly o další devastaci zámku i přilehlého parku, doplněného nevzhlednými stavbami. Od roku 1986 zůstala stavba zcela opuštěna. Když zámek v roce 2010 zůstal s konečnou platností městu Hrušovany, z jeho architektury zůstaly jen bezútěšné ruiny zcela na okraji zájmu obyvatel města i jeho návštěvníků.

V roce 2017 založila skupina obdivovatelů zdejší historie Spolek pro hrušovanský zámek, jehož cílem bylo navrátit výjimečné stavbě opět její význam a důstojné místo mezi moravskými šlechtickými sídly. Spolek začal na zámku pořádat kulturní akce, propaguje jeho dějiny a pořádá navštěvované přednášky zaměřené na dějiny Hrušovan nad Jevišovkou a osobnosti s nimi spojené. Spolu s předsedou spolku Zdeňkem Šalomonem tvoří jeho jádro zejména dvě členky se stejným jménem – Věra Vráblíková. Věra Vráblíková ml. organizuje většinu kulturních akcí a podílela se na zpracování projektové dokumentace památkové obnovy zámku. Spolu se svojí pravou rukou ekonomkou Věrou Vráblíkovou st. zpracovala všechny žádosti o dotace, které byly ve většině případů mimořádně úspěšné.

Právě díky jejich neúnavné práci a úsilí se před zámkem v Hrušovanech nad Jevišovkou po dlouhých letech otevírá naděje na lepší budoucnost. V těchto dnech získalo město příslib pro získání finanční podpory v celkové výši 30, 2 miliónu korun ze Státního fondu podpory investic na rekonstrukci jedné poloviny hrušovanského zámku. Prostředky budou využity na památkovou obnovu jedné poloviny zámku, v níž po dokončení prací vznikne Základní umělecká škola a muzeum. Díky těmto financím se neutěšený stav památky stane zanedlouho pouze smutnou etapou v jeho dlouhých dějinách a zámek bude opět klíčovou památkou celého regionu. Město Hrušovany nad Jevišovkou a Spolek pro hrušovanský zámek při záchraně zámku úzce spolupracuje s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně, jehož zaměstnanci se těší na další společnou práci.