Po pádu železné opony se jedním ze symbolů českého návratu do Evropy stal nenápadný most přes řeku Dyji, spojující katastr moravské obce Čížov s nejmenším rakouským městem Hardeggem.
První most přes řeku zde byl postaven v roce 1874. V polovině osmdesátých let jej ovšem nahradila ocelová příhradová konstrukce vídeňské firmy Ignaze Grindla, z jejíž projekční kanceláře vyšla i konstrukce palmového skleníku v Schönbrunnu. Pozoruhodné technické dílo přežilo pád monarchie a stalo se hraničním mostem. Po anšlusu Rakouska nacistickým Německem byl most zatarasen závorami, v roce 1938 podminován na přelomu září a října téhož roku na něm bylo svedeno několik přestřelek mezi československými četníky a ozbrojenými složkami Freikorpsu. Po komunistickém převratu v roce 1948 se stal most pro lidi nepřístupný a nedosažitelný zůstal až do roku 1990.
V letošním roce most oslavil 150. výročí svého vzniku. Při této příležitosti se na mostě setkali 25. května 2024 významní představitelé obou sousedních států. Z Rakouska sem zavítal ministr zemské vlády Ludwig Schleritzko, který se oslav účastnil v zastoupení zemské hejtmanky Johanny Mikl-Leitner, bývalý ředitel národního parku Thayatal a starosta Hardeggu Friedrich Schechtner. Z české strany pohovořil na oslavě předseda výboru pro kulturu a zemědělství Jihomoravského kraje Jiří Němec, který s poslancem zemského sněmu Dolního Rakouska Michaelem Sommerem představil iniciativu národních parků, přemostit Dyji u Hardeggu další vysutou lávkou pro pěší. Tuto iniciativu podpořili i dva přítomní ředitelé národních parků Podyjí / Thayatal Tomáš Rothröckl a Christian Übl. Vůbec první společná česko-rakouská kulturní památka byla při setkání zhodnocena také z hlediska památkové péče. Prezident Spolkového památkového úřad Christoph Bazil a ředitel Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně Zdeněk Vácha zde přihlížející diváky seznámili se společným postupem obou zemí při vyhlášení památkové ochrany a zároveň navrhli podobu a postup při dalších památkových zásazích, které by měly most přiblížit jeho původní podobě z přelomu 19. a 20. století.
Most, který je spolu s budovami celnic na obou stranách jedinečnou historickou památkou v srdci Podyjí, získal ten den zaslouženou pozornost, kterou zdůraznil zajímavý kulturní program. Památka plní nezastupitelnou roli spojnice mezi oběma břehy, oběma zeměmi a zároveň propojuje naši přítomnost s minulostí. Společné připomenutí výročí mostu je zároveň dokladem úzké spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem při řešení ochrany přírody a památkové péče.
Kontakty:
Mgr. Michal Konečný, Ph.D., redaktor
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Jihomoravském kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Brně zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a vydává odborné publikace.
