Na Karlštejně byla v pátek 6. května slavnostně otevřena výstava Karlštejnský poklad – kultura císařského dvora Karla IV. Téměř 400 zlacených předmětů denní potřeby i reprezentativních kusů je unikátním dokladem kultury stolování a odívání ve 14 století. Výstava je součástí projektu Lucemburský rok připojujícího se k oslavám 700. výročí narození Karla IV.
Výstavu v páteční podvečer zahájil spolu s generální ředitelkou Národního památkového ústavu Naďou Goryczkovou ministr kultury Daniel Herman a ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze Helena Koenigsmarková. Pro veřejnost bude výstava v přízemí císařského paláce hradu přístupná od soboty 7. května v otevírací době hradu.
Karlštejnský poklad je soubor zlatnických prací dvou typů předmětů vesměs z druhé poloviny 14. století – reprezentativních kusů nádob na pití a módních doplňků, tedy šperků, knoflíků, nákončích, spínadel a brakteátů. Spinadla z pokladu jsou jediným dochovaným typem gotického oděvního zapínání vůbec. Tak početný a rozmanitý soubor se nikde jinde nezachoval a náleží tedy k výjimečným dokladům oděvní kultury ve světovém měřítku. Praktické použití těchto předmětů na výstavě ilustrují zvětšené iluminace z Grandes Chroniques de France, zachycující v devatenácti obrazech průběh poslední diplomatické i rodinné návštěvy císaře Karla IV. u krále Francie na přelomu let 1377 a 1378. Výstava je doplněna ukázkou prostřeného stolu s dobovými replikami nádobí, příborů, mís a číší a luxusních textilií, a to podle iluminací z Grandes Chroniques de France zachycujících návštěvu císaře Karla IV. u francouzského krále.
Karlštejnský poklad je unikátní v několika ohledech. Dokladuje vysokou úroveň zlatnického umění v době Karla IV., je jedinečný ve své výpovědní hodnotě o oděvní módě a stolování u císařského dvora a má úzký vztah ke Karlštejnu, kam se po více než 120 letech nyní navrací. Předměty mohou mít přímý vztah ke Karlu IV. a jeho blízkému okruhu.
Karlštejnský poklad byl na Karlštejně ukryt pravděpodobně v době husitských válek, když hrad obléhala v letech 1421 a 1422 vojska pražanů. Nalezen byl na neznámém místě až při Mockerově rekonstrukci na sklonku 19. století. Odcizený poklad se přes různé prodeje dostal až k Jindřichu Waldesovi a z jeho konfiskovaného a později zestátněného majetku do Uměleckoprůmyslového musea v Praze. V roce 1995 Waldesova rodina poklad věnovala symbolicky prezidentu Václavu Havlovi s uložením do sbírek Uměleckoprůmyslového musea – a právě spolu s touto institucí Národní památkový ústav expozici na Karlštejně připravil.
Koncepce výstavy Naděžda Kubů (též kurátorka výstavy, NPÚ), Helena Koenigsmarková (UPM), Duňa Panenková; architektka Dagmar Nechanická Loskotová; grafický design Nikola Kratky; DTP a Design expozice FPS Repro, spol. s r. o.; překlad Pavel Reich; produkce Lukáš Kunst (NPÚ); foto Josef Slavíček, Gabriela Čapková, Petr Kříž (NPÚ) a archiv UPM; osvětlení a stavba Comprima, s. r. o.
