Byl postaven v roce 1901 jako silniční most na přímé spojnici mezi jedinou původní fortnou v městském opevnění a neorenesanční budovou učitelského ústavu. Most je dlouhý 20 m a široký přes 4 m. Podle firemního štítku ho vyrobila Pražská mostárna, filiálka První česko-moravské továrny na stroje v Praze (pozdější ČKD). Stal se významným urbanistickým prvkem a důležitým milníkem rozvoje města na začátku 20. století.
Před rekonstrukcí se nacházel ve špatném technickém stavu. Ocelové části silně korodovaly, docházelo k poruchám vozovky. Spodní ocelové nosníky bylo nutné provizorně staticky zajistit podpěrnou konstrukcí. V rámci oprav proběhlo nejen statické zajištění mostu, ale také oprava a výměna degradovaných částí, novodobý asfaltový povrch byl nahrazen dubovými hranoly, v předmostí žulovou dlažbou. V době vypuštění Synského rybníka byly opraveny poškozené kamenné zdi pilířů, staticky zajištěny a hloubkově přespárovány. Ocelová konstrukce byla dále opatřena ochranným nátěrem. Most byl opraven a znovuotevřen po 120 letech od svého vyrobení a osazení.
Důvodem k nominaci je nejen velmi kvalitně a rychle provedená rekonstrukce, ale také samotný přístup města k technické stavbě, kdy z vlastní iniciativy město kvůli záchraně mostu podalo návrh na zařazení stavby na seznam kulturních památek. Dalším důvodem je respekt k významu mostu jako dokladu moderní historie i jako významnému urbanistickému prvku. Vedení města upřednostnilo rekonstrukci stavební památky před zbouráním a nahrazením novým mostem. Aby tato rekonstrukce byla možná, vznikla nedaleko přes ústí potoka do Synského rybníka nová lávka pro pěší, která je tvarovou a materiálovou reminiscencí starého mostu.
Za Pardubický kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Pardubicích.
Na cenu NPÚ v kategorii I. Obnova bylo nominováno město Polička, zastoupené starostou Jaroslavem Martinů a vedoucí odboru územního plánování, rozvoje a životního prostředí Ing. Martou Mastnou.