Původně dvoupodlažní stavba zámku čtvercového půdorysu s arkádovým dvorem byla postavena po roce 1566 pro hukvaldského hejtmana, rytíře Jaroše Syrakovského z Pěrkova. Na stavbě zámku se podíleli zedničtí mistři a kameníci z Vlach, přicházející od jezera Como a z města Lugana. Realizace sgrafitové výzdoby zámku je datována po roce 1570, kdy se stal majitelem objektu Ctibor Syrakovský. Figurální výzdoba fasád se tematicky pojí s protitureckými boji. Ctibor Syrakovský dokončil stavbu zámku a dal přistavět další, třetí podlaží s mohutnou lunetovou atikou, zdobenou malbami.
Součástí celkové rekonstrukce stavby bylo kromě obnovy interiérů a opravy arkádového nádvoří také restaurování sgrafitových fasád zámku včetně lunetové atiky, kompletní obnova střechy zámku, a především osazení nové konstrukce cibulové střechy věže. Barokní cibulová báň završovala zámeckou věž až do roku 1945, kdy byla nahrazena provizorní stanovou stříškou. Ta nyní ustoupila replice původní báně.
V průběhu obnovy se objevilo několik dosud neznámých stavebních konstrukcí zámku, které do značné míry zpřesňují jeho stavební vývoj. Objeveno bylo renesanční pískovcové schodiště ukryté pod betonovými schodišťovými stupni, trámový záklopový strop ve věži, řada vylehčovacích oblouků nebo arkád směřujících do arkádového dvora, a především několik dosud neznámých prevétů. Dva z nich byly dochovány ve velmi dobrém stavu a byly také obnoveny.
Prevéty jsou vestavěny v síle zdiva zámku, odvod splašků byl řešen pomocí zděné šachtice ústící do kanalizace po obvodu stavby. Odvětrání přes obvodovou zeď je provedeno malým trojúhelným otvorem ukrytým mezi sgrafitovou výzdobou fasád. V boční stěně prevétu se nachází malá nika pro umístění osvětlení.
Nevelký staroveský zámek disponoval patrně devíti takto provedenými prevéty, což na danou dobu svědčí o nebývale vysoké úrovni hygieny. U dvou z těchto prevétů se dochovala i dřevěná sedací prkénka a na stěnách nápisy potvrzující, že ještě v polovině 19. století byly toalety užívány. Poté následovalo jejich postupné zazdění.
Za Moravskoslezský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Ostravě
Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byli navrženi obec Stará Ves nad Ondřejnicí (vlastník), zastoupená starostou Ing. Daliborem Dvořákem a místostarostou Mgr. Jaromírem Chvostkem, a Ing. arch. Tomáš Šonovský (autor projektu rekonstrukce a stavební dozor)