Areál bývalé fary čp. 5 je tvořen přízemní obytnou farou z 2. poloviny 18. století, kolnou, stodolou, chlévy, dvorem a zahradou. Fara nebyla několik desítek let obývána ani udržována, až do roku 2015, kdy ji zakoupil současný vlastník a zahájil její obnovu. Zatímco samotná fara byla v té době chráněna alespoň novou střešní krytinou, hospodářské objekty se dochovaly pouze v torzální podobě bez střech, částí zdiva a výplní stavebních otvorů.
Obnova započala rekonstrukcí zřícené kolny, při níž se vycházelo z dobových fotografií a především z principů zdejšího lidového stavitelství. Budova fary byla s největší mírou zachování původních konstrukcí a obnovou autentických prvků a povrchů adaptována na rodinné bydlení, přičemž si zachovala původní dispoziční řešení. Byly opraveny dřevěné konstrukce stropu a doplněny poškozené či chybějící části krovu, nově vkládané trámy byly ručně opracovány tradičními tesařskými postupy. Lokální odstranění omítek a nespočetných vrstev maleb postupovalo za účasti restaurátorů. Následně proběhla obnova a doplnění všech vnitřních omítek, původní špaletová okna a vnitřní dveře z počátku 19. století byly repasovány, nepůvodní vstupní dveře nahradila replika dobových výplní. Zajímavým prvkem je černá kuchyně, resp. malá a velká chlebová pec, které byly intaktně zachovány. Tradičními vápennými technologiemi byly obnoveny také vnější omítky, u nichž byla na základě průzkumu zvolena barevnost v odstínech šedé. Dále proběhlo stabilizování stodoly a oprava vjezdové brány. Na rok 2019 plánuje vlastník adaptaci torza bývalých chlévů.
Během rekonstrukce, která byla podpořena dotačními příspěvky Ministerstva kultury, došlo k několika zajímavým objevům – například k nálezu malovaného dekoru dřevěných okenic ve formě drobných květů růží či dobového malovaného plátna divadelní kulisy, kterou využívali farní ochotníci.
Díky iniciativě a pochopení vlastníka se faře dostalo obnovy, která je založena na principech tradičních stavebních postupů z doby, kdy byl objekt vystavěn. V této souvislosti je třeba ocenit i výběr projektanta, který se specializuje na obnovu památek a je projekčně podepsán pod všemi objekty v areálu. Vlastník se rozhodl také pro zkušené a renomované zhotovitele jednotlivých řemesel. Na pracích se podíleli tesaři, zedníci, umělečtí skláři, truhláři, kamnáři, štukatéři, restaurátoři nástěnných maleb i maleb na dřevě. Vzorová a výjimečná byla rovněž spolupráce s Národním památkovým ústavem jak při průběžných konzultacích, tak při projektové a stavební fázi obnovy.
Za Kraj Vysočina nominovalo územní odborné pracoviště v Telči
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byl navržen Ing. Michal Čermák (vlastník, investor)