Soustavná obnova zámeckého areálu v Jimlíně probíhá již bezmála 20 let. Díky aktivitě vlastníka se podařilo nejen zabránit chátrání významné památky, ale také obnovit všechny cenné umělecké součásti. Zámek je veřejně přístupný a stal se jednou z nejnavštěvovanějších památek regionu. K jeho oblibě přispívají četné kulturní a společenské akce, které jsou zde pořádány.
Strop zámku Nový Hrad, foto: Thermo Sanace s.r.o., nepodléhá CC
Areál zámku Nový Hrad v Jimlíně je jedním z nejvýznamnějších velkých panských sídel v Ústeckém kraji. S vybudováním dnešního sídla započali páni z Kolowrat v letech 1465–1474. Původní středověký hrad byl později upraven na renesanční zámek, následně proběhla barokní přestavba. Od roku 1767 až do poloviny 20. století vlastnili zámek Schwarzenbergové. V roce 1947 byl zámek vyvlastněn a až do závěru 80. let 20. století zde fungovalo místní JZD. V tomto období probíhala jen nejnutnější údržba, stavební úpravy měly utilitární charakter a nerespektovaly památkové hodnoty areálu. Přesto si památka uchovala řadu cenných prvků a konstrukcí z období gotiky, renesance a baroka – nástěnné malby, fresky, štukovou výzdobu, malované trámové stropy či kamenné portály.
Záchrana památky započala v roce 1994, kdy zámek přešel pod správu Okresního úřadu v Lounech (od r. 2012 je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje). Od roku 2000 probíhá soustavná rehabilitace, při níž byly jednotlivé objekty staticky zajištěny a odvodněny, dále pak došlo k opravám krovových konstrukcí, výměně střešních krytin a obnově fasád. Následovala obnova veřejných prostranství.
V interiérech byly odstraněny prvky z druhé poloviny 20. století. Po sejmutí heraklitových obkladů a novodobých cementových omítek započalo rozsáhlé restaurování, a to nejdříve štukové a malované výzdoby v zámecké kapli. Zásadní objev byl učiněn v přízemní místnosti uprostřed východního křídla, zaklenuté barokní valenou klenbou. Pod vrstvami mladších omítek se podařilo na stěnách odhalit rozsáhlé partie velmi kvalitní pozdně gotické freskové malířské výzdoby z konce 15. století, která zachycuje zápasící dvojice a turnaj dvou rytířů na koních v doprovodu dekorativní výzdoby s převažující zelenavou tonalitou, související s fenoménem tzv. zelených světnic závěru 15. století. Také v další místnosti východního křídla byly odkryty a prezentovány fragmenty freskové figurální žánrové výmalby z počátku 16. století zatím hypotetického obsahu.
Uvedené nálezy byly citlivě restaurovány a jsou významnou výpovědí o úrovni umělecké výzdoby původního sídla stavěného od roku 1465 Albrechtem Libštejnským z Kolovrat. Téměř ve všech prostorách zámku se podařilo identifikovat a obnovit původní barokní, klasicistní nebo i secesní výmalbu. Unikátním počinem pak bylo restaurování souboru jedenácti barokních malovaných záklopových stropů, realizované mezi lety 2007–2013.
Za Ústecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem.
Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky byl navržen Ústecký kraj zastoupený Oldřichem Bubeníčkem (hejtman).
