Nový zámek v jihočeských Nových Hradech nechal zbudovat hrabě Johann Nepomuk Buquoy podle projektu Maxmiliana von Verschaffelt v letech 1801–1806. Během podzimních pobytů panstva plnilo důležitou společenskou funkci empírové zámecké divadlo, které bylo zřízeno v roce 1822. Současnou podobu získalo v letech 1849–1855 během přestavby zámku iniciované hrabětem Georgem Johannem Heinrichem Buquoyem, kdy bylo také vybaveno dekoracemi i rekvizitami.
Obdélný divadelní sál o rozměrech 8,5 × 18,75 m osvětluje pět vysokých oken, hlediště o rozměrech 8,5 × 8,5 m pojalo až 320 diváků. Jeviště rámuje bílý portál zdobený zlaceným dekorem. Nad jevištěm se nacházelo vysoké provaziště, do něhož byly dekorace vytahovány bez skládání nebo rolování a které zabírá celou výšku druhého patra zámku. Dochované kladky umožňují zavěsit celkem 34 dekorací (prospektů a sufit), možné ale zřejmě bylo zavěsit i další, menší kulisy. Ve zdi jsou umístěny originálně řešené šachty na protizávaží, které vyvažovaly tíhu dekorací a usnadňovaly manipulaci s nimi. Na plánu zámku z roku 1889 jsou na jevišti zachyceny čtyři páry bočních kulis, jimž odpovídá i rozmístění kladek pod stropem. Shodný systém známe z divadla na Kačině nebo v 15 km vzdáleném rakouském zámku Weitra, s jehož majiteli byli Buquoyové v čilém styku.
Na konci 2. světové války byl zámek vyrabován a po roce 1948 zde byly ubytovány děti, které opustily Řecko v důsledku tamní občanské války. Divadlo v této době sloužilo coby kinosál, stěny byly opatřeny šedivým nátěrem a větší část vybavení byla ztracena. Od roku 1958 až do začátku 90. let se objekt stal sídlem Střední zemědělské a technické školy, pro jejíž potřeby byl upravován po roce 1960. V současnosti je majetkem Akademie věd ČR a slouží jako konferenční a výzkumné centrum Mikrobiologického ústavu.
Díky pochopení majitele je zámek postupně opravován s maximálním respektem k jeho historickým hodnotám a významu. Obnova zámeckého divadla byla podložena důkladným archivním výzkumem, restaurátorskými průzkumy a srovnávacím studiem. Rekonstrukci chybějících částí divadelní techniky a vybavení realizovali umělečtí truhláři pod vedením pana Chalupy z firmy Archatt památky. Výjimečně zdařilá práce restaurátorů s výsledky vlastního archivního průzkumu a precizní využití ikonografických pramenů umožnily rekonstruovat a restaurovat jedno z mála dochovaných zámeckých divadel na jihu Čech do stavu v polovině 19. století, včetně divadelní technologie, vybavení, divadelní opony a kulis.
Za Jihočeský kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích.
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi restaurátoři Mgr. Jiří Bláha a Jitka Musilová.