Mohyla míru byla vybudována mezi lety 1910 a 1912 podle návrhu architekta Josefa Fanty. V roce 2016 byla dokončena stavební a restaurátorská obnova fasádního pláště a interiéru památníku, doprovázená úpravou mikroklimatu stavby.
Mohyla míru v roce 2016 (foto Eliška Nohálová)
Secesní Mohyla míru má podobu čtyřbokého komolého jehlanu vystavěného z lomového kamene, který je zakončen měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli. Interiér objektu ukrývá čtvercovou zaklenutou kapli s mramorovým oltářem a mozaikovou výzdobou. Pod podlahou je osárium, do něhož se dodnes ukládají ostatky nalézané na slavkovském bojišti. Jde o světově unikátní mírový památník, který slouží jako pietní místo k uctění památky vojáků padlých v prosinci 1805 ve známé bitvě tří císařů.
Komplikované začlenění atypického tvaru památníku do terénního valu nad obcí Prace mělo zásadní vliv na stavebně-fyzikální vlastnosti celé stavby, která se zřejmě již brzy po dokončení potýkala s problémem zatékání a kondenzace vnitřní vlhkosti. Následky těchto poruch se v minulosti pokusilo odstranit několik stavebních úprav, jež však v důsledku naopak přispěly k vzniku dalších obtíží a staly se další příčinou degradace památníku.
V letech 2014–2015 proběhl podrobný stavební a technologický průzkum včetně průzkumu mikroklimatu stavby, který přiblížil stavebně-fyzikální principy jejího fungování v době vzniku a objasnil mnohé příčiny degradace. Při následné obnově památníku se podařilo nežádoucí faktory odstranit či omezit a současně napravit nevhodné úpravy z minulých let. Zvolené postupy přitom v maximální možné míře zohlednily primární principy fungování stavby a zároveň umožnily při obnově kombinovat tradiční a soudobé technologie, to vše s ohledem na historické hodnoty stavby a principy památkové péče.
Mohyla míru je přístupná veřejnosti v rámci výstavy Bitva tří císařů Slavkov/Austerlitz 1805, otevřené k dvoustému výročí bitvy u Slavkova. Expozice je koncipována netradičně a přináší poučení i silný nevšední zážitek, který nyní může nově obnovená památka dále prohloubit.
Za Jihomoravský kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Brně
Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byli navrženi za kolektiv realizace obnovy Ing. Jan Červenák (na obnově se podíleli Ing. arch. Jan Čepelák, Ing. Jan Červenák, PhDr. Jaroslav Hanák, Ing. Ladislav Chládek a Ing. Pavel Šťastný, CSc.) a Muzeum Brněnska, správce objektu, zastoupené ředitelem Mgr. Antonínem Rečkem
