Parostrojní pivovar v Lobči je velmi hodnotná industriální stavba s dlouhou a složitou historií, které však ještě nedávno hrozil zánik. Díky skupině mladých architektů byl původně renesanční pivovar obnoven jako památkově hodnotná stavba a byl mu vrácen i původní účel, neboť se v něm znovu začalo vařit pivo.
Ve vrchnostenském pivovaru ze 16. století se zachoval původní způsob výroby piva až do devadesátých let 19. století, kdy ho tehdejší vlastník přestavěl na pivovar parostrojní. Vrcholným obdobím rozkvětu byla léta 1905–1921, poté výroba postupně stagnovala a v roce 1941 byla zastavena. Po znárodnění sloužil pivovar jako sklad a stav budov se rychle zhoršoval; nový vlastník pak zchátralý areál v 90. letech zcela ponechal devastaci.
V roce 2007 jej koupilo společenství architektů, kteří obratem zajistili nejohroženějších části areálu, zadali vypracování kvalitního stavebně historického průzkumu, jenž odhalil vysokou historickou a památkovou hodnotu budovy, a zažádali o prohlášení pivovaru za kulturní památku. O dva roky později zahájili práce na obnově a během následujících pěti let se jim podařilo opravit krovy a střechy, obnovit chybějící vnitřní konstrukce sýpek včetně stropů, rekonstruovat bývalou varnu a další části areálu do té míry, že mohly částečně opět začít sloužit původnímu účelu. Hlavní budova se sladovnou slouží jako pivovarské muzeum, objekt je zpřístupněn veřejnosti pravidelně se tu konají různé happeningy a kulturní akce.
Vlastníkům objektu, reprezentovaným manžely Prouzovými, patří uznání za nevšední a vzácně citlivý přístup k této industriální památce, který ve spolupráci se složkami památkové péče prokázali v přípravné fázi obnovy, v jejím průběhu a následně i při hledání vhodného využití a možností prezentace památky veřejnosti.