Hlavní budova bývalé železniční stanice Vyšehrad
Secesní nádražní budova; Vyšehrad, Svobodova čp. 86; vlastník: právnická osoba
Secesní nádražní budova; Vyšehrad, Svobodova čp. 86; vlastník: právnická osoba
Secesní nádražní budova zrušeného nádraží Vyšehrad, jedna z nejkrásnějších nádražních staveb u nás, je symbolem ohrožené památky, která se stala obětí otevřených spekulací s nemovitostmi v centru Prahy. Její stav a osud si získal soustavnou pozornost veřejnosti a médií. Navzdory usilovné snaze orgánů památkové péče, radnice Prahy 2 a pražského magistrátu, které podnikly veškeré možné právní kroky, kromě institutu vyvlastnění, se dosud nepodařilo zvrátit více než dvacet let trvající katastrofální chátrání stále krásné secesní budovy.
Chráněný areál železniční stanice byl tvořen souborem tří budov z počátku 20. století, po zrušení nádraží dlouhodobě nevyužívaných: hlavní budovou, strážním domkem a přízemní hrázděnou budovou čekárny, demolovanou bez povolení v prosinci 2007.
Bohatě zdobenou hlavní výpravní budovu nádraží, vhodně zasazenou do terénu pod Vyšehradem, postavila Pražská spojovací dráha na místě starší budovy, o které již mnoho nevíme, v letech 1904–1905. Uvažuje se o Antonínu Balšánkovi, spoluautorovi pražského Obecního domu, jako o architektovi. Nádraží sloužilo do roku 1960 a poté fungovalo jen jako výhybna. Památkou je od roku 2000.
Roku 2007 opuštěnou budovu prodaly České dráhy společnosti později zvané Rail City Vyšehrad. Ta se uvedla tím, že bez povolení zbořila hrázděnou čekárnu mezi kolejemi a pak v roce 2010 představila pro NPÚ neakceptovatelný stavební projekt, který by zcela degradoval tuto část pražské památkové rezervace. Od té doby se začalo psát vyšehradské martyrium. Fasády, stropy a krov se ocitly v havarijním stavu. Z důvodu havarijního stavu konstrukce byl zazděn podchod mezi nádražními budovami. Ještě před rokem 2010 bylo sice provedeno částečné provizorní zajištění krovu, zabezpečení částečného větrání interiérů napadených dřevokaznými houbami a byly opraveny svody dešťové vody a žlaby, havarijní stav nosných konstrukcí a fasád hlavní budovy spolu s šířením dřevokazných hub se však zhoršoval.
V roce 2011 bylo provedeno nové provizorní zastřešení, byl zpracován projekt pro stavební povolení. V červnu 2014 bylo vydáno závazné stanovisko MHMP OPP ohledně dalších zabezpečovacích prací.
O tristní situaci zoufale zanedbaného nádraží v havarijním stavu bylo v průběhu let již mnoho řečeno a napsáno. Především exteriér kulturní památky vykazuje velké známky chátrání a degradace. Střecha je děravá jak řešeto, krov hrozící zřícením, všude vlhkost, hniloba, dřevokazné houby, popadané omítky, štuky a části zdiva, porostlého plevelem, vytlučená okna, prostory připomínající skládku, narušená statika.
Patnáct let usilovali památkáři, pražský magistrát a radnice Prahy 2, aby majitel budovy, vlastník známý jen jako eseročko, konečně začal o památku řádně pečovat. Občané, spolky, kulturní instituce naléhavě volaly po nalezení řešení. Použily se všechny právní nástroje, konal se bezpočet kontrol a místních šetření, vznikaly posudky, podáno bylo mnoho podnětu k zahájení správního řízení pro zanedbávání údržby, padaly vysoké pokuty. Zásadním problémem bylo, že majitel prakticky nekomunikoval s úřady ani s památkáři nebo komunikoval jen tak, jak bylo zcela nezbytně nutné. Praha, respektive m. č. Praha 2, se pokusila památku v letech 2018 až 2021 odkoupit, ale nemohla zaplatit více než dvojnásobnou kupní sumu. V březnu 2021se mluvilo o změně vlastníka. Na stole byla i krajní možnost vyvlastnění. To vše se dělo za majitele, který budovu a pozemky v prosinci 2021 převedl na kyperskou společnost Miquelira Limited.
Tato firma v průběhu první poloviny roku 2022 vstoupila do jednání s Magistrám hl. m. Prahy a slibovala, že budovu opraví. Od stavebního úřadu Prahy 2 dostala v březnu 2023 nová nařízení ohledně zabezpečení objektu. Poslední kontrolní prohlídku svolal SÚ Prahy 2 na 27. června 2023.
Přestože NPÚ ÚOP v Praze stav předmětné kulturní památky průběžně dlouhodobě sleduje a uplatňuje zákonem svěřené pravomoci, kulturní památka je rok od roku v horším technickém stavu. V případě neodstranění stávajících statických poruch a nezamezení degradačním procesům konstrukce může dojít k nevratnému poškození hodnot stavby, potažmo k zániku této kulturní památky. Zjistit aktuální stav interiéru je problém, protože majitel, i ten nový, který je stále napojen na RailCity, moc nekomunikuje a prakticky na něj neexistuje kontakt. Oficiálně NPÚ zatím žádný nový návrh neobdržel.
Poslední reportáž ČT, pořad Reportéři ČT (v minutě 28:37)
Kauzu sleduje https://zachranimenadrazivysehrad.cz/.
Železniční stanice Vyšehrad v Památkovém katalogu