Garant: Mgr. Petr Pavelec, Ph.D.
Význam VOb pro NPÚ spočívá v uceleném poznání významových a funkčních struktur a materiálových a designových elementů šlechtických sídel, hlubší interpretaci sociálních stratifikací, vazeb a komunikací (šlechta, služebnictvo, klientela). Protože zkoumané památky jsou ve svých hmotných i nehmotných složkách v přímé gesci NPÚ, jsou plánované výsledky výzkumu bezprostředně využitelné při tvorbě interiérových instalací a expozic, edukačních, prezentačních, publikačních a dalších aktivit na zkoumaných památkách. Plánovaný výzkum tak bezprostředně přispívá ke zkvalitnění odborných činností vykonávaných NPÚ na objektech v jeho správě, v kontextu turistického ruchu s významným dopadem do veřejných zdrojů.
VOb vychází a navazuje na vybrané dílčí cíle VOb VIII. Nemovité památky a XII. Tvorba metodik pro správu památkového fondu Koncepce VaV NPÚ 2019–2023 a dílčí cíle, zaměřené na zkoumání hradů a zámků a řešené jako jednoleté z IP DKRVO v letech 2012 až 2018.
VOb je členěna na 3 dílčí cíle (DC):
6.1. Struktury a funkce šlechtických rezidencí
DC je zaměřen na výzkum významů a funkcí jednotlivých částí a prostor šlechtických rezidencí včetně aktivit, které se v nich realizovaly v konkrétních historických obdobích, je členěn na úkoly:
- 6.1.1. Struktura a provoz šlechtické domácnosti: výzkum chodu šlechtické domácnosti 18. až 20. století na základě zkoumání archivních a hmotných pramenů.
- 6.1.2. Zámek a panství Nebílovy v době vlastnictví Vojtěcha Czernina (1785–1816): výzkum zaměřený na získání chybějících informací k funkcím a vybavení prostor zejména 2. podlaží, resp. piana nobile, zadního křídla zámku. Interpretace funkcí jednotlivých místností a jejich vzájemných vazeb v provozu zámku po obnově v době vlastnictví Vojtěcha hr. Czernina (1785–1816) v kontextu správy panství Nebílovy – Šťáhlavy – Chocenice jako podkladu pro obnovu a zpřístupnění dosud nevyužívaných prostor zámku Nebílovy.
- 6.1.3. Lovecká zařízení jako součást panských sídel: výzkum loveckých zařízení (obory, bažantnice, chovná a prezentační zařízení jako např. bobrovny, prezentační obory, zařízení k čižbě, lapání škodné, zařízení s lovy související jako např. psince, konírny, sklady) v rovině typologie, funkční, významové a jejich využití na příkladech historických loveckých událostí.
6.2. Vybavení šlechtických rezidencí
DC je zaměřen na hlubší poznání vzniku, vývoje a využívání vybavení zámeckých interiérů na základě archivního průzkumu a komplexního studia zachovaného autentického vybavení v zámeckých interiérech jako hmotného pramene je členěn na úkoly:
- 6.2.1. Cestování, exotizmus a kosmopolitizmus jako životní styl šlechty a jeho odraz ve vybavení zámeckých interiérů: výzkum vybavení šlechtických rezidencí ovlivněného cestovatelskými aktivitami, exotizmem a kosmopolitním životním stylem šlechty. Zkoumání fenoménu tzv. druhého života těchto mobiliárních fondů, jejichž celistvost byla narušena převratnými společenskými změnami po roce 1945 a 1948.
- 6.2.2. Rohanská obrazová sbírka na zámku Sychrov: komplexní umělecko-historický a kulturně-historický výzkum Rohanské obrazové sbírky na státním zámku Sychrov.
- 6.2.3. Zámecká obrazárna Blümegenů ve Vizovicích: komplexní umělecko-historické i kulturně-historické zpracování obrazové sbírky šlechtické rodu Blümegenů na státním zámku Vizovice.
6.3. Sociální struktury šlechtických rezidencí
- 6.3.1. Portrét hraběnky Ferdinandine Berchtold-Károlyi: výzkum zaměřený na rekonstrukci života šlechtičny z prostředí vysoké aristokracie od narození do roku 1945 na základě studia archivních pramenů, fotografií a předmětů z mobiliárních a knihovních fondů, zejména zámku Buchlovice a hradu Buchlov.
- 6.3.2. Auerspergové: výzkum privátního a veřejného života příslušníků rodu Auerspergů v kontextu jejich rezidencí v českých zemích.
- 6.3.3. Šlechtický rod Thurn-Taxis a personál na zámcích Litomyšl, Frýdlant, Hrubý Rohozec a Náchod: výzkum života zámeckého personálu v období 19. a první poloviny 20. století včetně souvisejících funkčních struktur zámků a sociálních vazeb šlechty a služebnictva v kontextu někdejších šlechtických sídel Litomyšl, Frýdlant, Hrubý Rohozec a Náchod. Výzkum rodu Thurn-Taxis jako vlastníků zámku Litomyšl (1855–1945).