Garant: Ing. arch. Naděžda Goryczková
Význam VOb pro rozvoj NPÚ spočívá v prohloubení a rozšíření poznání v oblastech a tématech v památkové péči poměrně mladých (moderní architektura, průmyslové dědictví), nebo dosud zcela opomíjených (industriální archeologie). Na systematickou dokumentaci je navázáno vyhodnocení památkového potenciálu, transformované v konkrétní návrhy památkové ochrany, i nastavení nástrojů pro zkvalitnění dokumentace a hodnocení (metodiky stavebně historických průzkumů průmyslového dědictví, průzkumů industriální a montánní archeologie).
VOb navazuje, prohlubuje a rozvíjí VOb VI. Moderní architektura 20. století a VOb III. Industriální dědictví Koncepce VaV NPÚ 2019–2023 a dílčí cíle, zaměřené na danou tematiku a řešené jako jednoleté z IP DKRVO v letech 2012 až 2018.
VOb je členěna na 4 dílčí cíle (DC):
3.1. Architektura
DC je zaměřen na mapování architektury 19. a 20. století v regionech, na jejich kulturně-historický přesah a význam pro identitu místa, na výzkum vybraných typologií a sídelních celků. Obsahem jsou výzkumy významné z hlediska regionálních specifik a stavební typologie. DC je členěn na úkoly:
- 3.1.1. Brněnské městské třídy: výzkum architektury, urbanismu, společenských a industriálních otázek spojených s lokalitami významných brněnských městských tříd a komunikačně či jinak důležitých ulic, např. Veveří, Cejl, Hlinky, Milady Horákové, Merhautova, které utváří jedinečnost města Brna.
- 3.1.2. Můj dům, můj hrad – formování podoby rodinného bydlení v Brně v letech 1919–1925: výzkum navazující na bádání v letech 2019–2023 v rámci Koncepce VaV NPÚ 2019–2023, zaměřený na zkoumání rozsáhlé obytné výstavby ve Velkém Brně v první polovině 20. let 20. století vázané na extenzivní růst periferií průmyslové metropole, např. obytná kolonie stavebního družstva Rodina, Masarykova čtvrť, Židenice, širší střed Brna. Promýšlení stavební kultury, urbanismu a ekonomických předpokladů růstu obytných čtvrtí velko- města na počátku meziválečného období.
- 3.1.3. Krematoria a smuteční síně v ČR: výzkum navazující na bádání v letech 2019–2023, zaměřený na jednotlivé stavební typy; výzkum bude zaměřen na typologicky jedinečnou architekturu smutečních síní a krematorií včetně výtvarných děl dokumentujících intenzivní spolupráci architektů a výtvarných umělců.
- 3.1.4. Výstavní areály 20. století v ČR: výzkum navazující na bádání v letech 2019–2023, zaměřený na jednotlivé stavební typy; předmětem výzkumu budou výstavní areály od konce 19. století do roku 1989 na dnešním území ČR, např. Praha, Ústí nad Labem, Brno, Liberec, Uherské Hradiště, Plzeň, Louny, České Budějovice, Přerov, Olomouc, Ostrava aj.
- 3.1.5. Kulturně-historický vývoj architektury 19. století v Ústeckém kraji: výzkum zaměřený na architekturu 19. století v Ústeckém kraji s přesahem do 1. poloviny 20. století coby nositelku národnostních idejí českého a německého etnika. Podchycení mizejícího fondu zaměstnaneckých sídlišť a dalších staveb spojených se sociální péčí o firemní zaměstnance.
- 3.1.6. Pražské metro, meziválečná architektura vybraných pražských částí: výzkum navazující na bádání v letech 2019–2023, nově zaměřený na úseky pražského metra II. B (Křižíkova – Českomoravská, 1990), V. B (Hůrka – Zličín, 1994) a IV. B (Vysočanská – Černý Most, 1998) a oblasti prvorepublikové zástavby z pohledu dělnických kolonií, např. Sedmidomky v Michli, Malvazinky na Smíchově a vilovou zástavbu Braníku a Klánovic.
3.2. Industriální dědictví
DC je zaměřen na významné obory industriálního dědictví na území ČR, významné těžební a průmyslové regiony nebo význačné příklady a dále na stavebně historické průzkumy průmyslových areálů při zohlednění specifik tohoto segmentu kulturního dědictví. DC je členěn na úkoly:
- 3.2.1. Cukrovarnictví: systematická dokumentace stavebního fondu a technického zařízení s cílem zpracování celkového přehledu a vyhodnocení památkového potenciálu na území Čech v návaznosti na dokončenou dokumentaci a vyhodnocení Moravy a Slezska.
- 3.2.2. Energetika: výzkum navazující na bádání v letech 2019–2023 se zaměřením na dokončení archivních průzkumů elektráreských svazů a menších elektrárenských podniků a dokončení výzkumu elektrifikace na území Čech; provedení vyhodnocení památkového potenciálu jednotlivých elektrárenských objektů a zařízení.
- 3.2.3. Páteřní železniční tratě: pokračování výzkumu a vyhodnocení památkového potenciálu páteřních železničních tratí, navazující na výzkum Jihoseveroněmecké spojovací dráhy SNDVB v letech 2019–2023 dokumentací dceřiné Rakouské severozápadní dráhy ÖNWB na území ČR i Rakouska a Polabské dráhy.
- 3.2.4. Textilní výroba: dokončení průzkumu a vyhodnocení památkového potenciálu lnářské oblasti severní Moravy a severozápadního českého Slezska v návaznosti na ukončený výzkum západní části (Šumpersko, Jesenicko) v letech 2019–2023 pokračováním výzkumu východní části oblasti (Bruntálsko, Vrbensko, Rýmařovsko).
- 3.2.5. Uhelné hornictví a hutnictví: výzkum vybraných lokalit a oblastí významných z hlediska industrializace českých zemí, zaměřený na rosicko-oslavanský uhelný revír jako palivovou základnu pro industrializaci Brna a na dva typologicky odlišné a historicky významné hutní provozy, tj. hutní provozy v Janovicích u Rýmařova a Novou huť Klementa Gottwalda v Ostravě; průzkum zaniklých provozů v Janovicích bude probíhat v kooperaci s dílčím cílem 3.3.1. Industriální a montánní archeologie s možností využití archeologických metod pro verifikaci závěrů.
- 3.2.6. Stavebně historické průzkumy: výzkum specifických metod provádění stavebně historických průzkumů průmyslového dědictví, tj. památek výroby, těžby a skladování, na modelovém příkladu a vytvoření metodiky stavebně historických průzkumů pro objekty průmyslového dědictví.
3.3. Industriální a montánní archeologie
DC je zaměřený na výzkum industriálního dědictví archeologickými metodami, tzv. industriální archeologii, ověřenou na konkrétních příkladech včetně jejich vyhodnocení a dále na výzkum a dokumentaci vybraných montánních regionů s cílem definování metodik pro výzkum v oblastech industriální a montánní archeologie. DC je členěn na úkoly:
- 3.3.1. Výzkum industriálního a montánního dědictví archeologickými metodami: vyhodnocení archeologických výzkumů industriálního dědictví na území ČR s použitím archeologických metod při reflektování poznání historického, stavebního a zejména technologického vývoje, využití výsledků archeologických odkryvů modelových lokalit pro formulaci metodiky industriální archeologie.
- 3.3.2. Montánní archeologie: výzkum historického podzemí rudných dolů jako významné části industriálního památkového fondu s důrazem na definování ustáleného a ověřeného přístupu k průzkumu, dokumentaci a vyhodnocení za účelem docílení památkové ochrany; výzkum starších rudných báňských revírů a jejich topografie jako specifických sídelně historických komplexů se zaměřením na oblasti Krušnohoří, Slavkovský les, kutnohorský revír, Jeseníky aj.
3.4. Osobnosti a tvůrci
DC je zaměřen na výzkum tvorby opomíjených architektů druhé poloviny 19. a 20. století regionálního i celostátního významu je členěn na úkoly:
- 3.4.1. Život a dílo architekta Bohumila Hypšmana: výzkum života a tvorby architekta Bohumila Hypšmana (1878–1961), žáka profesora Otto Wagnera, s důrazem na analýzu Hypšmanových teoretických názorů na moderní architekturu a jejího vztahu k historickému prostředí, poznání v historických a celospolečenských vazbách jeho nejvýznamnějších děl v Praze, projektů a realizací industriální architektury a dalších typologických skupin staveb.
- 3.4.2. Život a dílo architekta Rudolfa Bitzana: výzkum života a tvorby architekta Rudolfa Bitzana jako nejvýznačnějšího tvůrce rané moderny z řad českých Němců ve středoevropském kontextu.