V roce 2018 čeká Českou republiku několik kulatých výročí, k jejichž oslavám se připojí i Národní památkový ústav. Nejenže letos uplyne sto let od vzniku samostatného Československa, významné narozeniny slaví i samostatná Česká republika, která vznikla právě před 25 lety. Mnohé výstavy, přednášky či konference se ale zaměří i na další „osmičková“ výročí a připomenou roky 1948 a 1968.

V roce 2018 si připomínáme významná výročí spojená s naší republikou, ať už radostná, nebo méně šťastná. Od vzniku Československa v roce 1918 trvala dvacet let tzv. první republika, kterou ukončil další mezník s osmičkou na konci, a to Mnichovská dohoda v roce 1938. Čtyři evropské mocnosti tehdy podepsaly dohodu o odstoupení československého pohraničí ve prospěch Německa. Další těžká zkouška přišla po druhé světové válce. Letos je to již 70 let od komunistického převratu v únoru 1948, který znamenal zásadní zvrat v dějinách Československa. Komunistická strana se chopila moci a udržela si ji po následujících čtyřicet let. V 60. letech se sice zdálo, že se blýská na lepší časy, osudný rok 1968 však vpádem vojsk Varšavské smlouvy, od kterého letos uplyne 50 let, ukončil dobu uvolnění a tzv. pražského jara. V neposlední řadě si v tomto roce připomínáme rovné čtvrtstoletí od vzniku samostatné České republiky v roce 1993.

Na památkových objektech ve správě NPÚ se zachovalo velké množství artefaktů, dokumentů a jiných předmětů, které souvisejí se vznikem Československé republiky a tehdejším životním stylem. S využitím těchto dobových materiálů připravuje NPÚ celou řadu přednášek, výstav, edukačních akcí a dalších aktivit.

V rámci oslav sta let České republiky si Národní památkový ústav určil jako své hlavní téma Architekturu ve službách první republiky. Stejnojmenná výstava představí reprezentativní průřez nejzajímavějšími kulturními památkami, stavebními a technickými počiny v Česku v souvislosti s vytvářením úřední infrastruktury nového státu, jako jsou například úřední a společenské domy. Mezi zmíněnými budovami jsou ale také bankovní a obchodní domy, církevní objekty, domy umění, krematoria, technické stavby jako mosty či tovární objekty, polikliniky a lázeňské areály. Výstava nezapomíná ani na význačná jména světových architektů, kteří se svými realizacemi zapsali do fondu české architektury.

Zámek Zákupy chystá novou prohlídkovou trasu, která upozorní na využití zámku jako letního sídla státníků po vzniku Československé republiky. Vila Stiassni v Brně připravila výstavu věnovanou československým státníkům a významným státním návštěvám, které nocovaly v této takzvaně vládní vile. Zámek Stekník zase výstavou Jak se češe do věrtele připomene dobu chmelových brigád, jejichž účastníci bývali na zámku ubytováni. Výstava ve skanzenu v Zubrnicích pak ukáže, jakými změnami prošel český venkov mezi lety 1938 až 1988.

V srpnu se v Praze jako připomenutí pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa uskuteční Sympózium o pražském jaru a srpnu 1968. V září se pak v Kroměříži bude konat mezinárodní konference Kořeny parlamentarismu v Evropě – 170 let ústavodárného říšského sněmu na Arcibiskupském zámku v Kroměříži a jeho význam pro vznik středoevropských států v roce 1918.