Struktura
Základní územní struktura Národního památkového ústavu vznikla v roce 2003 sloučením Státního ústavu památkové péče (SÚPP) a krajských Státních památkových ústavů (SPÚ). I přesto, že již od roku 2000 fungovala nová krajská struktura České republiky, existovala krajská pracoviště pouze v sedmi krajských městech, a to v Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Brně, Olomouci a Ostravě. V Praze vedle ústředního pracoviště sídlila i územní pracoviště pro Prahu a pro střední Čechy.
Krajská odborná pracoviště a metodická centra
Před vedením NPÚ tak vyvstal úkol vybudovat krajská pracoviště i ve zbývajících krajích, což bylo završeno v roce 2008. Nově vznikající pracoviště ne vždy vznikala v krajských městech. Svá sídla našla v Lokti, Josefově, Telči, Kroměříži a z krajských měst v Liberci. Následně při třech územních odborných pracovištích vznikla metodická centra, která poskytují prostor pro koncentrovaný vybraných témat a zároveň umožňují prezentovat poznatky z výzkumu a předávat je dalším odborníkům i veřejnosti nejčastěji formou výstav, přednášek či workshopů. Jedná se o metodická centra v Ostravě (pro průmyslové dědictví), v Brně (pro moderní architekturu) a v Kroměříži (pro zahradní kulturu).
Územní památkové správy
V roce 2013 prošel Národní památkový ústav vnitřní reformou, jejíž iniciátorkou byla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Při tvorbě nové struktury vycházela ze svého dlouholetého působení v NPÚ a využila zkušenosti s řízením ostravského územního odborného pracoviště včetně správy zpřístupněných objektů v Moravskoslezském kraji a generální ředitelky s řízením nejen ústředního pracoviště, ale celého Národního památkového ústavu, největší příspěvkové organizace v resortu Ministerstva kultury ČR.
Reorganizace vedla k zlepšení a zefektivnění řízení jednotlivých složek NPÚ. Vedle 14 regionálních územních odborných pracovišť, která se zaměřují především na činnost vyplývající ze zákona o památkové péči, vznikly čtyři územní památkové správy v Českých Budějovicích, v Praze, na Sychrově a v Kroměříži, jejichž hlavním posláním je správa, údržba a provoz více než stovky veřejnosti zpřístupněných objektů, a pražské ústřední pracoviště se transformovalo do generálního ředitelství Národního památkového ústavu. NPÚ se též profiluje jako výzkumná organizace. Na vědecko-výzkumné činnosti se podílejí všechna pracoviště Národního památkového ústavu.
Památkové objekty
Součástí Národního památkového ústavu je více než stovka objektů přístupných veřejnosti ve všech krajích České republiky. Najdeme mezi nimi bohatý konvolut státních hradů a zámků, ale také kláštery a kostely, zahrady, památky vesnického stavitelství, vilu i hlubinný důl.
Knihovny a knihkupectví
Nedílnou součástí činnosti NPÚ je i poskytování dalších služeb odborné a laické veřejnosti. Jednotlivá pracoviště spravují a zpřístupňují odborné knihovny a badatelny, v nichž návštěvníci mohou studovat literaturu především z oblasti památkové péče, architektury a výtvarného umění. V pražské ulici Na Perštýně sídlí též knihkupectví Národního památkového ústavu, zájemci si však mohou publikace a časopisy vydávané NPÚ koupit i prostřednictvím e-shopu.
Mapa ČR, ÚOP, ÚPS, objekty s legendou (PDF)