Výročí 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santini‑Aichela
V letošním roce si připomínáme 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santini‑Aichela (1677–1723), českého architekta italského původu působícího v Čechách a na Moravě v první čtvrtině 18. století. Architekta s výjimečným postavením ve vývoji evropské barokní architektury. Autora se širokým rejstříkem realizovaných projektů, a to od klášterů, poutních míst, kostelů a kaplí přes šlechtické paláce nebo hospodářské dvory. Do nich vpisoval své znalosti historických souvislostí, číselné symboliky, geometrie, prostoru nebo světla. Jeho jméno spojujeme s barokní gotikou, stylem důvtipně prolínajícím monumentální gotiku s barokní dynamičností. Stylem, který do architektury vtiskl duchovní dědictví barokní doby a který je v Santiniho podání dodnes stále dokonale přesvědčivý.
Obnovy santiniovských objektů
Národní památkový ústav spravuje dva objekty, za nimiž stojí jméno Santini‑Aichel. Jde o klášter v Plasích a v Kladrubech. Oba ukazují na architektovy úzké a dlouhodobé vazby na významné stavebníky z řádového prostředí – opata Evžena Tyttla z cisterciáckých Plas a Maura Fintzguta z benediktýnských Kladrub. V případě Plas je to ale také architektovo jedinečné řešení podzemního vodního systému a posazení základů konventní budovy na bažinaté půdě. Kladruby pak jsou považované za Santiniho vůbec nejnáročnější rekonstrukci původního kláštera vůbec.
Klášter Kladruby v minulých letech prošel největší rekonstrukcí ve své novodobé historii. Od 1. dubna 2023, kdy se otevře pro veřejnost, na návštěvníky čekají například dvě prohlídkové trasy představující dosud nepřístupné prostory starého a nového konventu, obnovený rajský dvůr, výstavní a konferenční prostory i odpočinková zóna. Třetí, výběrový okruh Santini, prezentuje klášterní kostel a architekta J. B. Santini‑Aichela.
Obnova kláštera proběhla v rámci projektu Klášter Kladruby - Život v řádu. Rekonstrukce kláštera Plasy v rámci projektu Cisterciácký klášter Plasy - Obnova opatské rezidence dosud probíhá.
I po 300 letech tak dílo architekta Jana Blažeje Santini‑Aichela neztratilo na důležitosti. Z památkového pohledu je jeho hodnota nezpochybnitelná a hlavně stále živá. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, dnes patří mezi nejvýznamnější světové památky. Santiniho stavby provází vysoký zájem laické i odborné veřejnosti, probíhá živá diskuze nad symbolikou jeho díla, po více než dvou stech letech byl dokonce dostavěn nedokončený poutní kostel v Mariánské Týnici.
