Krajina pro chov koní v Kladrubech je památkou světového dědictví UNESCO
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem byla zapsána na Seznam světového dědictví. Rozhodl o tom Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání, které probíhá v ázerbájdžánském Baku. Na přípravě nominační dokumentace se aktivně podílel i Národní památkový ústav.
V mnohaletém procesu nominace byla pro zajištění ochrany krajiny hřebčína připravena krajinná památková zóna, přípravu podrobné dokumentace k nominaci koordinovala meziresortní řídící skupina pod vedením náměstka hejtmana Pardubického kraje Romana Línka, ve které otázky památkové péče zastupovala generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Nominační dokumentace získala v průběhu hodnocení velmi pozitivní posudek odborné organizace ICOMOS. ICOMOS v něm konstatoval, že nominace prokázala světově výjimečné hodnoty krajiny po staletí spojené s chovem a výcvikem starokladrubských koní. Zdůraznil, že jde o typ památky/kulturní krajiny, kterým byla dosud v rámci implementace Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví věnována malá pozornost. Zároveň doporučil posílit nominaci v několika bodech, zejména zvážit rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a posílit ochranu Kladrubského náhonu.
Členové Výboru pro světové dědictví se v rozpravě nad nominací shodli na výjimečných kvalitách nominovaného území a rozhodli zapsat památku na Seznam světového dědictví již v tomto roce s tím, že Česká republika všechna doporučení ICOMOS bez zbytečného odkladu vypořádá. Česká delegace členy Výboru ujistila, že na všech doporučeních již několik měsíců pracuje. Je pro nás ohromnou ctí i závazkem, že nás Výbor pro světové dědictví poctil svou důvěrou, že vezmeme doporučení ICOMOS vážně a všechny připomínky k nominaci vypořádáme následně.
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se nachází v nížině v oblasti středního Polabí. Je krajinou, na které se rozkládají pole, louky, ohrazené pastviny, krajinářský park, zalesněné území, ale také budovy a zemědělské usedlosti. To vše se vyvinulo s ohledem na hlavní cíl, chov a výcvik starokladrubských koní, kteří byli používáni při ceremoniích habsburského císařského dvora. Císařský hřebčín byl založen v roce 1579 a od té doby se věnuje tomuto úkolu.
Kladruby nad Labem lze považovat za výjimečný příklad krajiny, která byla soustavně a záměrně upravována v průběhu staletí, aby sloužila účelu chovu a výcviku tažných ceremoniálních koní, čímž mimořádně odráží vývoj Habsburků a jejich reprezentačních potřeb v době, kdy byly absolutistické monarchie na vzestupu.
Dochovaná kulturní krajina je pozoruhodnou syntézou mezi průběžně se vyvíjející utilitární krajinou a záměrně koncipovanými zásahy vycházejícími ze zvláštních kompozičních principů. Reprezentuje využití a záměrnou úpravu geomorfologických vlastností a environmentálních zdrojů oblasti při řece v průběhu staletí za účelem chovu koní. Mimořádný příklad lidské interakce s prostředím zaměřeným na chov a výcvik starokladrubských koní představuje i architektura hřebčína a závislé vesnice spolu s místními znalostmi a způsobem života závislým na provozu hřebčína a chovu koní.
Kulturní krajina okolí Kladrub nad Labem klade důraz na úlohu, již hráli koně v lidských dějinách a vývoji, což je aspekt lidské kultury, kterému bylo až dosud věnováno málo pozornosti. Jde o jednu z nejcennějších institucí na chov koní v Evropě. Zhruba tři sta let jej provozovali Habsburkové a rozvíjel se v době, kdy koně plnili klíčovou úlohu v dopravě, zemědělství, při podpoře vojska a reprezentaci aristokracie.
