Zvonice v Křídlech se proletěla vzduchem
Ve čtvrtek 26. září 2024 došlo k přesunu zvonice v Křídlech na Žďársku o přibližně osmnáct metrů od rušné silnice. Jde o unikátní transfer, který se v takovém rozsahu v Kraji Vysočina zatím nikdy neuskutečnil.
Zvonice v obci Křídla v okrese Žďár nad Sázavou je kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Historie přesunu byla mezi obcí a památkáři projednávána už od 80. let 20. stol. Po řadě jednání byl přesun povolen již v roce 2002 rozhodnutím ministerstva kultury. Původně byla zvonička umístěna těsně v krajnici cesty, která se ve 20. století postupně rozšiřovala a navyšovala a stala se rušnou silnicí I. třídy. Jedním z důvodů povolení přesunu byla četnost dopravního provozu, který stavbu ohrožoval a mohl znamenat i její zánik v případě nabourání. Vrstvením krajské komunikace se původně zvýšená úroveň podlahy uvnitř zvoničky dostala pod úroveň silnice. Vstup do zvonice byl přímo ze silnice, což bránilo běžnému užívání zvonice. Památku ohrožovaly přívalové deště, štuková výzdoba i konstrukce byla degradována vlínající vlhkostí a solemi, kterými je permanentně v zimních měsících udržována silnice. Periodická obnova fasád tím měla minimální živostnost.
Při přesunu bylo počítáno s úpravou výšky tak, jak je zaznamenáno na dochovaných historických fotografiích, tzn. se zvýšením soklové části nad úrovní okolního terénu, aby se do kaple opět vstupovalo po schodech. Dalším důvodem je opětovné začlenění památky do kulturního dění v obci pří konání poutní mše a podobných akcí.
Po opakovaném projednání projektu na přemístění zvonice byl dohodnuta technologie přemístění. Zatímco původní projekt pro přemístění zvonice z roku 2000 počítal s přesunem po kolejnicích o pouhé 3-4 metry, v letošním roce byla připravena realizace k přesunu jeřábem do vzdálenosti 18 metrů od původního umístění. Samotnému přemístění jeřábem ale předcházela náročná příprava vyžadující výpočty a zvážení všech rizik. V přípravě byla stavba kolem svého obvodu odkopána do blízkosti základů a u každého nároží byl vybetonován základ pro nosnou ocelovou konstrukci. Podsouváním ocelových nosníků a postupným podkládáním jednotlivých částí zdí silnými ocelovými plechy byl pod stavbou zhotoven pevný ocelový rošt, který tvořil základ nosné konstrukce pro přesun. Mezitím byla stavba ztužena vnější i vnitřní výdřevou, která ji chránila proti statickým tlakům nebo otřesům. Vrchní část střechy, tzv. makovice nad zvonicí, byla šetrně vyjmuta z původních dřevěných čepů, aby při transportu nebránila uchycení konstrukce k lanům jeřábu a po opravě v dílně mohla být opět navrácena na původní místo. K ocelovému roštu byla kolem stavby připevněna obří nosná ocelová konstrukce klece, která byla 26. září vyzvednuta a přemístěna na předem připravený nový sokl.
Z historie transferů nemovitých kulturních památek je u nás bezesporu nejznámější přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostu z roku 1975, který byl posunut po kolejích o 841 metrů. Analogií z Prahy je také kaple Máří Magdalény u Čechova mostu, která byla přesunuta v roce 1956, a kromě jiných drobných přesunů nemovitých kulturních památek zaujme nedávný přesun kaple sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie v Ivančicích v roce 2018.