Památky Velkobřezenska

Ve Svádově u barokní fary, postavené Annou Marií Františkou Toskánskou (1731) se můžeme občerstvit Přes železnici a cestou vlevo dojdeme ke gotickému kostelu sv. Jakuba Většího (1477). V ohradní zdi kostela, postaveném Annou z Vartenberka, je portál a kaple (1606). Na místě zaniklého zámku nalezneme vilu Habsburg. Za kostelem začneme stoupat vlevo do osady Olešnice.

 Přejdeme most přes Olešnický potok zamíříme k osadě Varta. Na výšině Zámeckého vrchu stával stejnojmenný strážní hrad. Sestoupíme po žluté značce částí Vítov do obce Velké Březno. Kdo preferuje pěší tůru přírodou, může se vrátit kousek zpět kolem Loupežnické jeskyně, vpravo stoupat cestičkou kolem zahrádkářských koloniíí a lesní cestou dojít k zámku. Nový zámek byl vystavěn (1844) jako letní pozdně empírové sídlo hraběte Karla Chotka, který od r. 1826 zastával v Praze úřad nejvyššího českého purkrabí. V r. 1910 skončila novorenesanční přestavba zámku s kaplí a anglickým parkem. Po prohlídce zámku projdeme obcí k zahradní restauraci Tivoli. Zde se občerstvíme a západním směrem přijdeme ke starému zámku, v němž se narodila Žofie, pozdější manželka Ferdinanda d´Este. Zámek přestavěl z tvrze rod Salhausenů po odkoupení Svádovského panství v r. 1528 od Jana z Vartenberka (dnes je zde domov důchodců). Kolem pivovaru  (1753), kde můžete navštívit muzeum místního piva Březňák a absolvovat degustační prohlídku, kolem textilky zamíříme po cyklostezce do Valtířova. Na místním hřbitově naleznete poslední místa odpočinku zdějších osobností jako Viktora Cibicha, tváře z etikety piva Březňák či osobního komorníka Olgy Chotkové a dalších. Sami Chotkové odpočívají na hřbitově v Litoměřicích. Nedávno zde přibyla i možnost navštívit Muzeum československého opevnění ve Velkém Březně.

V kostele sv. Václava ve Valtířově (1574) je umístěn epitaf rodiny Bocků (1615), který je největší v ČR. Vedle kostelního hřbitova stojí novogotická kaple (1869) s původní hrobkou hraběte Chotka. Do Ústí n.L. se dostaneme vlakem či autobusem.