Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Druhé, upravené vydání.

Až dosud si nikdo z laické ani odborné veřejnosti nedokázal přesněji představit, jak asi mohl vypadat českobudějovický kostel sv. Mikuláše poté, co byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., ba ani poté, co byl rozšířen v závěru 14. století a pak velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena stanová střecha podobné konstrukce jako například nad proslulým chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Tento typ monumentálního zastřešení představuje jeden z vrcholů pozdně středověkého stavitelství a nezpochybnitelný přínos Českého království k vývoji evropské architektury. Požár v roce 1641 a jeho následná raně barokní přestavba však zcela změnila vzhled stavby. Viz unikátní 3D modely podob kostela sv. Mikuláše z doby okolo roku 1300, 1400, 1535 a 1641. Autoři nejnovější knihy o této pozoruhodné památce toto a ještě i mnohá další tajemství odhalili a pevně tak vsadili její historii do dějin největšího královského města na jihu Čech. Knihu o českobudějovickém městském farním kostele, který se v roce 1785 stal katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze, napsal šestičlenný tým zahrnující odborníky v široké škále specializací od památkářství a historie umění až po archivnictví, archeologii a teologii. Je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje stavby. Souhrn těchto informací posloužil mimo jiné jako podklad k rekonstrukci proměn vnější podoby kostela i jeho vnitřního vybavení. Ze zapadlých archiválií přitom byly zísnány fragmenty příběhů mnoha desítek lidí, kteří v různých dobách měli s kostelem něco společného, a to nejen umělců, stavebníků či velmi pozoruhodných kněží (jeden z nich dokonce na přelomu 15. a 16. století neváhal opustit univerzitní kariéru v Bologni, aby se mohl stát farářem v Budějovicích!), ale i obyčejných budějovických měšťanů, kteří aktivně spoluutvářeli jeho podobu ve středověku, v barokním období, v osvícenství i v 19. a 20. století. Jedna z nejpozoruhodnějších částí knihy je věnována okolnostem přijetí nového patrona města – sv. Auraciána, jehož ostatky byly před polovinou 17. století přeneseny do Českých Budějovic z římských katakomb. Dodnes se jeho kosterní pozůstatky zachovaly uložené ve stříbrném relikviáři z roku 1665. Přestavba interiéru kostela po jeho přeměně v katedrálu v době vlády Josefa II. byla motivována osvícenskými postoji prvního českobudějovického biskupa, Jana Prokopa Schaaffgotsche. Poněkud zanedbaná barokní podoba kostela novému duchovnímu pastýři tehdy přidala podobná „spíše mordýřskému doupěti než chrámu Páně“. Poslední tři významné rekonstrukce interiéru kostela proběhly v roce 1912 dle projektu Richarda Klenky z Vlastimilu, dále v závislosti na doporučeních druhého vatikánského koncilu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a v letech 2011–2013, kdy byl zřízen netradiční kruhový obětní stůl a na podlahu položen barevný mramor.

Obsah:

Dějiny kostela a jeho duchovní správy od založení do velkého požáru města roku 1641

• Farní kostel a hřbitov v organismu středověkého města
• Nejstarší archeologické nálezy (do roku 1535)
• Založení kostela a stavba jeho východní části
• Nejstarší písemný pramen
• Stavba bazilikálního trojlodí s dvouvěžovým průčelím 
• Farní duchovenstvo ve 14. století a jeho zajištění 
• Oltáře a oltářníci po polovině 14. století
• Povinnosti středověkých oltářníků 
• Vrcholně gotická úprava trojlodí 
• Oltáře po vrcholně gotické přestavbě kostela 
• Další vrcholně gotické vybavení kostela 
• Kostel na výsluní pozornosti v druhé půli 15. a na počátku 16. století
• Cesta k pozdně gotické přestavbě 
• Pozdně gotická přestavba kostela 
• Dochovaly se fragmenty středověkého vybavení kostela? 
• Pozdně středověké archeologické nálezy (do roku 1641) 
• Farní chrám a jeho správa v letech 1535–1641

Barokní kostel a jeho lidé

• „Zkáza ohněm“ a barokní přestavba chrámu 
• Pod ochranou nového městského patrona sv. Auraciána 
• Barokní liturgické slavnosti v 17. století 
• Kostelní interiér na počátku 18. století
• Městský kostel v průběhu 18. století: sláva a úcta (nejen) nepomucenská 
• Barokní podzemí a hřbitov u farního kostela v sondách archivních a archeologických

Farní kostel katedrálou

• „Aby se zahnala tma“, anebo Proměna v katedrálu 
• Po velkém úklidu: smýčení, bílení, lakování 
• Hřbitov v roce 1784: od místa posledního odpočinku k náměstíčku
• Katedrálu rozšířit, postavit novou, anebo jen opravit? 
• Úpravy katedrály po roce 1910
• Katedrála po roce 1918 
• Katerála po koncilní reformě 

Faráři a děkani při kostele sv. Mikuláše, českobudějovičtí biskupové

Obrazová příloha

Bibliografie

Jmenný rejstřík

Summary