Památky jižních Čech 8

Osmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší rozsáhlejší studie i drobnější informativní zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Do úvodní části byly zahrnuty texty dokumentující historii památkové péče v daném regionu. První z nich si všímá havarijního stavu, údržby a oprav tzv. starého zámku Libějovice v 19. století, a to zejména na základě archivně dochované korespondence mezi správou panství a jeho schwarzenberskými vlastníky. Druhá rekonstruuje marné úsilí okresního konzervátora a dalších památkářů o uchování hrobky rodiny Rosenauerů na staroměstském hřbitově v Českých Budějovicích. Na konci padesátých let 20. století znamenala ideologická konstrukce nepřátelského třídního původu pohřbených měšťanů jeden z důvodů k likvidaci památky.

Další podrobnější studie se zabývají pestrými tématy souvisejícími s aktuálními výzkumy souvislostí jihočeských památek, například otazníky nad reálnou existencí zařízení na lov divokých kachen (tzv. kačeníku) mezi rybníky Malý a Velký Tisý na Třeboňsku, o němž víme na základě unikátního plánu z roku 1699. Další text analyzuje informace získané průzkumem náhrobků na židovském hřbitově v Milevsku v konfrontaci s písemnými prameny. Vytváří tak nově strukturovaný obraz života tamější židovské komunity. Pozdně středověké počátky kláštera v Borovanech rekonstruuje odborná stať, která se zaměřuje na rozdíly mezi svědectvím primárních pramenů a „pamětí“ na počátky konventu v barokní kronice. Libějovický starý zámek v posledních letech prošel významnou opravou fasád, jejich průzkum, který při té příležitosti proběhl, odhalil nové informace o historii tohoto významného objektu, které zde sumarizuje analyticky pojatý text. Život Českého Krumlova na přelomu 19. a 20. století rekonstruuje na základě tehdy vzniklých staveb a veřejně přístupných artefaktů (zejména pomníků) text doplněný výběrovým seznamem českokrumlovských architektů, stavitelů, zedníků a tesařů v období 1890–1918. Jistou funkční i ikonografickou souvislost bychom mohli nalézt mezi renesanční výzdobou Rožmberské brány ve vyšebrodském klášteře a beuronskou mozaikou na budově Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti oltářní spojené s kostelem Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. Obě významná výtvarná díla byla v poslední době restaurována a jsou ve sborníku připomenuta studiemi o jejich historii. První z nich mimo jiné odhaluje jako objednavatele díla opata Johanna III. Harzia (1587–1588), druhé rekonstruuje spolupráci zakladatele českého mozaikářství Viktora Foerstera s Pantaleonem Majorem a Desideriem Lenzem.

Kratší texty podávají informace o regeneraci a revitalizaci borovanského kláštera, nové instalaci prohlídkové trasy na zámku Jindřichův Hradec, peripetiích vzniku a architektonických hodnotách skulpturalistické budovy normalizačního muzea dělnického hnutí v Českých Budějovicích, mnohaletém restaurování pozdně barokních varhan v příhraničním (historicky moravském) Rancířově a landštejnském nálezu dýmky ze 17. století v kontextu počátků středoevropského kuřáctví. Nejdůležitější poznatky, které přinesla několikaletá práce na soupisu jihočeských procesních korouhví a nebes, sumarizuje text, který upozorňuje na tuto dlouhodobě podceňovanou součást kulturní historie regionu. Mezi nejdůležitější jihočeské opravy a restaurování, které byly realizovány na jihu Čech v posledních letech, byly vybrány středověké nástěnné malby a kamenické prvky v mladošovickém kostele sv. Bartoloměje, štuky a malířská výzdoba boční kaple poutního kostela na Klokotech u Tábora, barokní mřížka presbyteria tamtéž, barokní výmalba klenby zámecké kaple sv. Anny v Kolodějích nad Lužnicí, barokní oltáře kostela sv. Jana Křtitele v Zátoni, renesanční fasáda staré radnice v Prachaticích, sýpka ve farním areálu v Radomyšli a kachlová kamna na zámku Hluboká. Ve výběru nejzajímavějších kulturních památek prohlášených v roce 2016 se objevily bývalé občanské záložny na třeboňském a milevském náměstí, zámek v Myslkovicích, kaplička u Křenovic na Písecku a venkovská usedlost v Dolní Pěně na Jindřichohradecku.

Obsah:

Martin Gaži / Editorial

Tutelae memoria

• Jarmila Hansová / Kanceláře, nebo vězení? Jak schwarzenberský starý zámek Libějovice „hrozil zřícením“ a „čekal na lepší časy“
• Martin Gaži / Hrobka rodiny Rosenauerů v Českých Budějovicích. Konzervátorův marný boj o zachování „politicky neúnosné“ památky v letech 1958–1962

Studia

• David Tuma / Kačeník mezi rybníky Malý a Velký Tisý na Třeboňsku. Historie zařízení k odchytu divokých kachen a výsledky terénního průzkumu
• Iva Steinová / Židovský hřbitov v Milevsku
• Jan Müller / Český Krumlov na konci „dlouhého 19. století“: 1890–1918
• Tomáš Hunčovský / Petr z Lindy a založení Augustiniánského kláštera v Borovanech. Mezi tradicí a výzkumem
• Jiří Bloch, Jan Eliška, Michaela Špinarová, Veronika Babická / Fasády starého zámku v Libějovicích
• Roman Lavička / Rožmberská brána Cisterciáckého kláštera Vyšší Brod. Historie, rekonstrukce a restaurování fasád v letech 2014–2016
• Vladislava Říhová, Zuzana Křenková, Josef Klazar / Mozaika pro Kostel Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. Ke spolupráci Viktora Foerstera, Pantaleona Majora a Desideria Lenze

Relationes

• Stanislav Malík / Bývalý klášter Borovany – jeho regenerace a revitalizace
• Jan Mikeš / Nová instalace v jindřichohradeckém zámku
• Eva Erbanová / Památník a muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech v Českých Budějovicích
• Vít Honys / Záchrana rancířovských varhan
• Jan Machula / Nález dýmky typu jonaspfeife na hradě Landštejně
• Dagmar Geršlová / Soupis procesních korouhví a nebes na jihu Čech
• Jan Eliška, Dagmar Geršlová, Roman Lavička, Petr Kotrba, Ludmila Ourodová-Hronková / Z nejvýznamnějších oprav a restaurování kulturních památek na jihu Čech
• Jana Štorková / Výběr z kulturních památek nově prohlášených v roce 2016