Habsburkové - zakladatelé dolů a hutí
Výstava Habsburkové - zakladatelé dolů a hutí je připravena jako součást projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Představí habsburské podnikání na severní Moravě a ve Slezsku.
Zahájení výstavy o habsburském podnikání na severní Moravě a ve Slezsku s komentovanou prohlídkou autorů:
Michaely Ryškové a Miloše Matěje z Metodického centra průmyslového dědictví a Michala Zezuly - ředitele ostravského odborného pracoviště NPÚ a s hudebním vystoupením Haliny Františákové (housle) a Liselotte Rokyta (Panova flétna).
Výstava připomíná tři významné linie habsburského podnikání na severní Moravě a ve Slezsku.
První linie je věnována habsbursko-lotrinské linii panovnického rodu, v jejímž majetku se nacházelo těšínské a později i frýdecké a třinecké panství. Bohaté lesy, naleziště rudy a vydatné vodní toky vhodné k pohonu vodních kol poskytovaly příhodné podmínky k založení několika hutních závodů pod správou Těšínské komory.
Druhou linii reprezentuje konkurenční projekt olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana, který roku 1828 založil ve Vítkovicích huť, která jako první v rakouské monarchii využívala k výrobě železa kamenouhelný koks místo tradičního dřevěného uhlí. Ačkoli se naplnění záměru nedožil, položil tak základy jednoho z nejvýznamnějších hutních závodů střední Evropy – Vítkovických železáren.
Třetí linií je spojení Habsburků jako velmistrů řádu německých rytířů s Jeseníky a jejich podhůřím. Také zde se rozvíjela v 17. až 19. století železářská výroba, jejím důležitým centrem bylo bruntálské panství s železárnami v Malé Morávce, Hubertově (dnes Karlova Studánka) a Ludvíkově. Výstava představí kromě jejich historie i výsledky mezioborového výzkumu surovinové základny zdejších hutí.
První linie je věnována habsbursko-lotrinské linii panovnického rodu, v jejímž majetku se nacházelo těšínské a později i frýdecké a třinecké panství. Bohaté lesy, naleziště rudy a vydatné vodní toky vhodné k pohonu vodních kol poskytovaly příhodné podmínky k založení několika hutních závodů pod správou Těšínské komory.
Druhou linii reprezentuje konkurenční projekt olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana, který roku 1828 založil ve Vítkovicích huť, která jako první v rakouské monarchii využívala k výrobě železa kamenouhelný koks místo tradičního dřevěného uhlí. Ačkoli se naplnění záměru nedožil, položil tak základy jednoho z nejvýznamnějších hutních závodů střední Evropy – Vítkovických železáren.
Třetí linií je spojení Habsburků jako velmistrů řádu německých rytířů s Jeseníky a jejich podhůřím. Také zde se rozvíjela v 17. až 19. století železářská výroba, jejím důležitým centrem bylo bruntálské panství s železárnami v Malé Morávce, Hubertově (dnes Karlova Studánka) a Ludvíkově. Výstava představí kromě jejich historie i výsledky mezioborového výzkumu surovinové základny zdejších hutí.
Výstava je připravena ve spolupráci s Muzeem Těšínska, Muzeem Třineckých železáren a města Třince a Muzeem Beskyd Frýdek-Místek.