Vila Stiassni zve na výstavu: Res Urbanae
Výstava o proměnách Brna, vzestupu průmyslu, emancipaci zemské metropole, moderní architektuře, dopadech války, ale také o znárodňování a socialistickém urbanismu i industriálním úpadku po společenských změnách roku 1989. K vidění jsou panely s krátkými texty a méně známými vyobrazeními, velkoplošné fotografie, modely, studentské projekty, video i reálné vybavení textilních a strojních továren.
Výstava je zároveň retrospektivou zachycující výsledky výuky oboru průmyslových staveb a jejich konverzí na brněnské škole architektury. Ten od konce 70. let minulého století vede profesorka Helena Zemánková – jejím ateliérem za tu dobu prošly stovky studentů, z nich někteří se stali předními profesionály v oboru industriálních staveb.
| Doprovodný program ve spolupráci s TIC Brno | |
|---|---|
| 24. 9. |
Přednáška: Továrny rodiny Stiassni Podnikání rodiny Stiassni začalo v Bučovicích, kde skončilo skandálem, po kterém se část rodiny musela vystěhovat. V Brně postupně fungovaly dvě továrny, výroba však probíhala také za hranicemi Českosovenska. Přednáška bude o podnikání, rodinných skandálech, velkém požáru, dělnických bouřích za hospodářské krize i snaze zachránit rodinný majetek. |
| 26. 9. |
Vycházka: Průmyslové veletrhy a výstavy Brněnské výstaviště vzniklo ve dvacátých letech jako sebevědomý manifest československého stavebnictví, které se právě v tomto období začalo industrializovat a stávat významným hospodářským odvětvím. Další období rozkvětu zažil areál na přelomu 50. a 60. let, kdy se zde konaly průmyslové výstavy a veletrhy a pisárecké údolí se stalo výkladní skříní národní ekonomiky. Procházka výstavištěm přiblíží těsné spojení mezi jednotlivými pavilony a průmyslovými podniky, které na výstavišti vystavovaly nebo se podílely na výstavbě jednotlivých objektů. Připomeneme si například podíl Královopolské strojírny na výstavbě pavilonů Y, Z a C, zaniklé pavilony podniků Sigma, Škoda Plzeň nebo Vítkovice, a historii železniční vlečky, po níž se na výstaviště dopravovaly nejtěžší průmyslové exponáty přímo do pavilonu B. |
| 1. 10. |
Přednáška: Brno a železnice První koleje přivedla do Brna Severní dráha císaře Ferdinanda, první parostrojní železnice Habsburské monarchie. Brno bylo v době výstavby jejího odbočného křídla v roce 1838 ještě pevnostním městem. Situování nádraží vně města za hradbami v těsném sousedství Ferdinandovy brány si vyžádalo velké terénní úpravy, stejně jako stavba viaduktu, který převáděl trať vedenou od Rajhradu přes údolí Svratky. Architektura stanice vycházela z anglických vzorů. Její hlavové uspořádání však nemělo dlouhého trvání. Výpravní budova situovaná kolmo ke kolejím musela po deseti letech ustoupit kolejím Severní státní dráhy, která zde napojila svou trať ve směru na Českou Třebovou. Stísněné územní poměry vedly v 90. letech 19. století k zasypání větší části viaduktu, na kterém vznikl prostor pro novou výtopnu s uhelným nádražím a pro moderní skladiště zv. Amerika. Brno se tak dnes může pyšnit evropským unikátem i bohatou historií svého železničního uzlu. |
| 3. 10. |
Vycházka: Židovský, německý a romský Cejl V okolí Cejlu se od konce 18. století soustředil textilní průmysl, stavěly se nájemní domy, potkávali se tu židovští továrníci, němečtí a čeští dělníci, bujela kriminalita a zároveň v docházkové vzdálenosti v Černých Polích vznikala první brněnská vilová kolonie s luxusními rodinnými domy. Za druhé světové války zmizeli Židé, po válce Němci a od roku 1946 se sem stěhovali nově příchozí Romové ze Slovenska, kteří se podíleli na stavební obnově válkou zničeného města. Dnes můžeme sledovat proces gentrifikace takřka v přímém přenosu (developerské projekty rezidenčního bydlení), ale i pokusy o záchranu místního genia loci (komunitní a kulturní centrum Káznice). Vydejme se po stopách židovských, německých a romských obyvatel této oblasti v minulosti i dnes. |
| 12. 10. |
Vycházka: Průvodce pro (ne)textiláky Pro rozvoj Brna v 19. a 20. stol. byly důležité kapacity předměstí, které absorbovaly potenciál průmyslových podniků, jejichž živelný stavební boom proměnil charakter původní venkovské zástavby. Obyvatelé bývalých předměstí si na průmyslovou výrobu a s ní spojené doprovodné jevy zvykli a bral je jako běžný kolorit. Po sametové revoluci však textilní i strojírenský průmysl rychle opustil tradiční lokace, které ztratily původní funkce a mnohdy klopotně hledají nové využit. Na procházce srdcem textilního Brna se seznámíme s významnými budovami a jejich majiteli i architekty. Projdeme se po místech, kde se odehrávala textilní historie až do 90. let 20. století a vysvětlíme si, proč se jedná o místa, která mají blízko k vodním tokům. Ukážeme si, kam se svážela např. australská vlna, co bylo typické pro barvírny, kde stála největší přádelna česné příze v Brně nebo kde vznikal art protis... |
| 5. 11. |
Přednáška: Brno a industriální archeologie Co je to vlastně industriální archeologie, kde vznikla a jak se vyvíjela? Jak industriální archeologie může přispět dnešní společnosti a také jaký potenciál má v Brně a co nám zde ještě zůstalo? Ukážeme si případové studie terénní industriální archeologie, které se povedlo realizovat v Brně v posledních osmi letech – především industriální relikty areálů bývalé Vlněny nebo chemické továrny Hochstetter a Schickardt na ulici Dornych. Představeno bude také komplexně zpracované téma industrializace barvírenských provozů (i na základě brněnských výzkumů) pro Českou republiku. Závěrečná diskuze může otevřít otázky vize a možností industriální archeologie (nejen pro Brno). |
| 12. 11. |
Přednáška: Textilní průmysl v Brně Textilní průmysl významně formoval podobu dnešního Brna. Kde byly jeho počátky, jak vznikaly a vyvíjely se průmyslové oblasti a jaké budovy tuto průmyslovou minulost Brna ještě stále připomínají? Mimo těchto otázek bude pozornost věnována také možnostem nového využití a příkladům z jiných textilních center. |
